„Průvodce“ pro tvorbu správných praxí
ZELENÁ KNIHA KOM(2008)641 hovoří kromě jakosti a norem zemědělských produktů, či požadavků na hospodaření rovněž O SYSTÉMECH CERTIFIKACE JAKOSTI POTRAVIN/KRMIV.
Obecné principy certifikovaných systémů správných praxí (jakosti)
- vlastníky certifikovaných systémů správných praxí jsou soukromé společnosti (např.: krmivářská odvětví), které kontrolují dodržování těchto systémů provozovateli krmivářských podniků (PKP)
- dodržování těchto systémů je dobrovolným dvoustranným vztahem mezi certifikující společností a provozovatelem krmivářského podniku. Tento vztah je zpoplatněn.
- v poslední době se certifikované systémy správných praxí orientují zejména na bezpečnost produktu. Jedná se o systémy, které zajišťují soulad s platnými právními předpisy.
Tyto systémy nejsou doplněny o speciální požadavky jakosti, ale přejímají základní požadavky legislativních předpisů a podrobně je pro účely hospodářských subjektů rozpracovávají. Tyto systémy pracují na systému analýzy rizika podle základních principů Kodex alimentarius, případně HACCP.
- certifikované systémy správných praxí ale mohou rovněž zahrnovat jakostní ukazatele, normy, či dohodnuté požadavky obchodních partnerů
- v rámci certifikovaných systémů je vytvářena dokumentace, tzv. „standardy“, a to pro jednotlivé prováděné činnosti – správné praxe
- snahou certifikovaných systémů správných praxí je propojit systém od prvovýroby až ke konečnému spotřebiteli
Výhody certifikovaných systémů správných praxí br
– v mezinárodním obchodě mohou systémy certifikace sloužit k propagaci, že krmiva uváděná na trh jsou bezpečná
– pro spotřebitele znamená skutečnost, že se systémy opírají o certifikaci, další záruku, že mohou důvěřovat údajům uvedeným na etiketě
– systémy mohou být vytvářeny za účelem ochrany dobrého jména určitého podniku a snížení možného rizika a následků vyplývajících z jeho odpovědnosti.
– odběratelé krmiv se mohou spolehnout na certifikaci jakosti, která poskytuje další záruky vztahující se na dodávané produkty.
Neýhody certifikovaných systémů správných praxí
– systémy certifikace znamenají pro PKP určité náklady (členské příspěvky, kontrola třetí strany, certifikace, náklady na dodržování norem systému certifikace, tj., např.: náklady na analýzy; investiční náklady na modernizaci zařízení, aj.)
– vzhledem k tomu, že v současné době v ČR v rozhodující většině nejsou certifikované systémy propojeny v celém krmivářském a potravinářském řetězci, tak koncový spotřebitel nemůže být informován, že produkt je v celém řetězci „pod certifikovanoným systémem“, což může snížit realizační cenu produktu
– pokud se PKP do konkrétního systému nezařadí, může to pro jeho produkt znamenat vyloučení z některých odbytišť.
Zdůrazňujeme podporu Evropské Unie pro vývoj, šíření a používání správných hygienických praxí.
Evropská Komise /DG SANCO/ podporuje vývoj, šíření a používání jak Národních, tak Evropských průvodců správných praxí. Tyto návody/průvodci mohou být PKP používány na zcela dobrovolném základě.
Evropské „Návody“ pro tvorbu správných praxí byly vytvořeny společně s členskými státy EU. br
Stálá Komise pro potravinový řetězec a zdraví zvířat schválila tyto Evropské průvodce pro správnou praxi, které byly vytvořeny v souladu s článkem 22 Nařízení 183/2005, kterým byly dány požadavky na hygienu krmiv.