Co se rozumí pojmem „zemědělská prvovýroba?“
Zemědělskou prvovýrobou se rozumí chov hospodářských zvířat, pěstování zemědělských plodin, včetně sklizně, výroba mléka, popřípadě vajec a produkce hospodářských zvířat před porážkou.
Zemědělskou prvovýrobou se rozumí výroba zemědělských produktů, včetně zejména pěstování plodin, sklizně, dojení, chovu zvířat (před porážkou) nebo rybolovu, jejímž výsledkem jsou výhradně produkty, které po sklizni, sběru nebo ulovení neprocházejí žádnou další operací kromě jednoduchého fyzického opracování.
Proč prvovýroba a legislativa?
Základním účelem potravinového práva, je výroba bezpečných potravin. Výroba bezpečných potravin je regulována jednak právem Evropského společenství (ES), jednak právem České republiky.
Kde můžeme najít kořeny krmivářského práva?
Kořeny krmivářského práva je nezbytné hledat v právu potravinovém, z kterého se následně vyvinula samostatná část – právo krmivářské. Základy potravinového práva můžeme hledat v tzv. Bíle knize o zdravotní nezávadnosti potravin.
Základní rámec bezpečnosti krmiv nejenom Evropské unie a České republiky vymezuje Codex Alimentarius , jehož součástí je pro krmiva Kodex správné výrobní praxe pro krmení (CAC/RCP 54- 2004, dále jen „kodex“), který představuje bezpečnostní systém týkající se zvířat chovaných za účelem produkce potravin. Tento kodex pokrývá celý potravinový řetězec a přihlíží k navazujícím hlediskům zdraví zvířat a životního prostředí tak, aby minimalizoval rizika zdraví a spotřebitelů.
Mezi nejdůležitější normu ES vztahující se k bezpečnosti potravin patří Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Jaká je strategie vlády k bezpečnosti potravin?
V ČR byl přijat usnesením vlády č. 1320 ze dne 10.12.2001 dokument „Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice“ , který stanovuje jak organizační zajištění, tak legislativní kroky, nezbytné k zajištění bezpečných potravin a vychází z tzv. Bílé knihy o nezávadnosti potravin.
Vláda ČR tento dokument vyhodnotila a 3. ledna 2007 přijala Usnesení č. 3 k Vyhodnocení plnění Strategie zajištění bezpečnosti potravin v České republice po přistoupení k Evropské unii za období leden 2005 – září 2006.
Co se změnilo po našem vstupu do evropského společenství z pohledu práva? Jak se to dotýká prvovýroby?
Tím, že se Česká republika stala členem ES, tak je z pohledu legislativy zodpovědná za dodržování práva ES v naší zemi. Právo ES je zveřejňováno v Úředním věstníku Evropské unie a některé jeho části jsou pro náš stát závazné, jiné jsou pouze doporučující. Jako základní právní vědomí lze považovat skutečnost, že Nařízení ES jsou právně závazná pro všechny subjekty v ČR, aniž by musely být uvedeny v zákonech, či vyhláškách ČR. Naproti tomu Směrnice, Rozhodnutí či Doporučení ES jsou zpravidla převáděny do zákonů a vyhlášek České republiky. Z uvedených důvodů je nezbytně nutné, aby se zemědělská prvovýroba orientovala jak v Nařízeních ES, tak v právu ČR.
Základní informace k Úřednímu věstníku ES a ke způsobu vyhledávání dokumentů je možné najít v databázi EUR-Lex, který je spravován Úřadem pro úřední tisky.
Závěr
Nedodržením legislativních požadavků jak Nařízení ES, tak práva ČR může vzniknout v potravním – krmivovém řetězci riziko.
Vznik rizika znamená ohrožení zdraví zvířat, živočišného produktu určeného k výživě lidí, nebo ohrožení zdraví lidí, případně poškození přírodního prostředí.