| Úvodní strana | O nás | Aktuálně | Vyhledávání | Mapa webu | Odkazy | Kontakt | Ke stažení
Aktuální čas:

21/10/2017 21:22:49

Web je podporován
Ministerstvem zemědělství
LogoMZe

Provozovatel webu:
MZLU Brno
Logo MZLU

 
Partneři webu:
partneři webu
Více informací


Výběr jazyka:
ceska verze stranek    english version
 

Počet přístupů: 611173
 

© 2008 bezpecna-krmiva.cz
Všechna práva vyhrazena.
Zeptejte se...

Dotazy, na které jsme již odpověděli jsou níže

Zde můžete využít formulář pro případný dotaz. Často kladené dotazy zde budou přidány.
Pro dotazy využijte formulář níže.Upozorňujeme zasílatele dotazu, že aktualizace webových stránek probíhá v přibližně měsíčních intervalech. Odpovědi na dotazy, které vyžadují zpracování většího množství dat mohou být uveřejněny na webových stránkách v době delší než jeden měsíc. Děkujeme za pochopení.

Kategorie
Jméno
E-mail:
Předmět:
Příspěvek:
Příloha:
 
 
Najednou můžete odeslat pouze jeden soubor. Maximální velikost souboru je 2Mb.
Povinné údaje jsou označny tučně
Seznam dotazů:
Dotaz č. 1:Jsem soukromý zemědělec. Dozvěděl jsem se, že mám zaslat nějaké prohlášení. Zatím jsem nic neposílal.
Dotaz č. 2:Jako provozovatelé betonového sila /ZZN o kapacitě 23 kt/ nakupujeme a prodáváme rovněž krmné obiloviny. Máme registraci podle 183/05 na provozovatele prvovýroby. Potřebujeme registraci podle článku 5 odst. 2, tj. vztahuje se na nás příloha II?
Dotaz č. 3:Jaké jsou podmínky pro přidávání glycerinu, nebo monopropylenglykolu (MPG) do krmné dávky dojnic?
Dotaz č. 4:Chtěl bych se věnovat dovozu a distribuci různých doplňkových látek z USA pro výživu přežvýkavců. Chtěl bych vědět, jak postupovat k získání registrace dovozce. Registraci distributora již mám.
Dotaz č. 5:Teplota napaření granulátu krmných směsí. Kde přesně, v jaké části technologie (granulačního lisu) se zjišťuje teplota napaření granulátu KS, nebo je vhodné ji zjišťovat? V jakých hodnotách je nutné se obvykle pohybovat.
Dotaz č. 6:Dobrý den chtěla jsem vás poprosit, jestli byste mi nenapsali jaké choroby a škůdci mohou napadat zrno pšenice při jeho skladování.Děkuji
Dotaz č. 7:Při skladování ječmene jsem použil k eliminaci živých skladištních škůdců přípravek Actelic. Prosím o sdělení zásad při použití Actelicu. Mohu pak použít ječmen ke krmení, případně za jakých podmínek?
Dotaz č. 8:Je možné aplikovat:a) prasečí kejdu b) hnůj na pastvinu?Porušíme nějaké předpisy (např.: hygienické; vodoochranářské;zdravotně-bezpečnostní? Můžeme přijít o dotace?
Dotaz č. 9:Je povinností výrobce krmných směsí používat při výrobě krmných směsí pro nosnice některé dnes nabízené přípravky na tlumení salmonel, když finální výrobky jsou kontrolovány SVS a jsou salmonel prosté? Dále by mne zajímala povinnost monitoringu surovin.
Dotaz č. 10: Jsou legislativně dány limity na % proteolýzy u bílkovinných siláží? Pokud ne, má alespoň Veterinární správa závazné hodnoty, které by se neměly překročit?
Dotaz č. 11: V rámci „dohledatelnosti krmiv" zodpovídáme jako výrobci, že odebíráme krmiva pouze od registrovaných provozů. Prosím o sdělení, kde je možné sehnat na internetu seznam, nebo přehled registrovaných subjektů nejméně pro Německo a Polsko. Ideální by byly odkazy na konkrétní internetové web strany registrovaných subjektů pro každý členský stát evropské unie samostatně.
Dotaz č. 12: Dotaz se týká značení krmiv. Podle § 17 odst. 1 písm. j) se u krmné suroviny hovoří o referenčním čísle partie. Právní předpis nedefinuje tento pojem. Můžete to prosím vysvětlit? Stačí pro naplnění tohoto požadavku uvést datum výroby?
Dotaz č. 13: Dobrý den. Musí být registrován výrobce a dodavatel (uvádění do oběhu) krmné mrkve, s použitím
a) pouze pro hospodářská zvířata?
b) pouze pro zájmová zvířata?
Dotaz č. 14: Prosím o sdělení, zda doplňková látka - viz přiložená etiketa - může být uváděna do oběhu ke krmným účelům?
Dotaz č. 15: Dotaz se týká značení krmiv. Podle § 17 odst. 1 písm. j) se u krmné suroviny hovoří o referenčním čísle partie. Právní předpis nedefinuje tento pojem. Můžete to prosím vysvětlit? Stačí pro naplnění tohoto požadavku uvést datum výroby?
Dotaz č. 16: V případě, že obdržím darem od registrovaného dodavatele krmnou směs, podléhá tento dar vedení evidence?
Dotaz č. 17: Prosím posouzení správnosti přiložené etikety – dietního krmiva.
Dotaz č. 18: Prosím o posouzení části označení u přiložené etikety premixu: „PREMIX fytogenních látek k posílení respiračního traktu“. Je toto označení v souladu s par. 11, odst. 3 Zákona o krmivech?
Dotaz č. 19:Dobrý den, chtěl bych vědět jaká pravidla je nutné dodržovat pro výkup, skladování a zpracování GMO Kukuřice od prvovýrobce z ČR
Dotaz č. 20: Dobrý den, prosím o radu ohledně označování krmné suroviny pšeničné otruby...
Dotaz č. 21: U jakého zvířete je potřeba doplňovat vitamín C a proč?
Dotaz č. 22: Prosím o stanovisko k okyselování nestandardního mléka kyselinou mravenčí ke krmným účelům/pro telata/ Je kyselina mravenčí vhodná ? Děkuji předem za vyjádření.
Dotaz č. 23: Můžete mi prosím sdělit,jaká je maximální horní hranice, která může být v krmivu pro žír prasat co se týká těchto mykotoxinů: Zearalenon v mikrogramech/kg Vomitoxin(DON) v mikrogramech/kg?
Dotaz č. 24: Je nutné na etiketě přípravku používaného jako konzervační látka pro siláže uvádět denzitu CFU/g každého jednotlivého bakteriálního kmene nebo je možné vyjmenovat jednotlivé bakteriální kmeny s jejich přesným číslem kmene a počet jednotek tvořících kolonie /CFU/kg)deklarovat jako sumu všech kmenů v přípravku obsažených?
Dotaz č. 25: Prosím o odpověď, zda jako dopravce potřebuji nějaký certifikát, aby mi zákazník s důvěrou svěřil přepravy kukuřice na sklápěcích návěsech. Děkuji
Dotaz č. 26: Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat, zda chci-li produkovat a prodávat (obchodovat s dovezeným zbožím) návnady a nástrahy pro sportovní rybolov (granule pro vnadění kaprů, boilies apod.) musím mít registraci výrobce krmiv nebo ne? Nevím totiž, je-li to krmivo určené pouze pro sportovní rybolov a ne pro každodenní použití v klasickém odchovu ryb považováno z hlediska zákona za krmivo nebo ne.
Dotaz č. 27: Kolem pytlů se šrotem pro nosnice a kolem otrub se na zemi i na pytlích objevuje mazlavý tmavý prach . Po smetení se mi zdálo, že se prach hýbe . každý den je toho víc. O co se jedná a co se s tím dá dělat ? A jak se tomu dá příště předejít. Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 28: Dobrý den. Jsem OSVČ a zaregistroval jsem si provoz jako dodavatel. Budu pouze nakupovat balené granule, šroty, ..(pro králíky, nosnice, ..) od výrobců KKS (např. xxxxxx), skladovat u sebe v jedné místnosti a následně prodávat maloodběratelům (chovatelům). Co vše musím k tomu mít vypracováno (doufám že ne celý HACCP). Je někde uveden přesný soupis jednotlivých dokumentů (popřípadě vzorů), nutných k výše uvedené činnosti? Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 29: Dobrý den, od jednoho našeho dodavatele máme nabídku dodávat na český trh produkt u kterého z materiálů vyplývá, že se jedná o mannanooligosacharidy (MOS), získávané ze stěn buněk kvasnic Saccharomyces cerevisiae. Materiál, který dává výrobce k dispozici spíše popisuje využitelnost produktu, než aby udával zařazení a parametry dle krmivářské legislativy. Můžete mi, prosím, poradit, jak produkt označit, do jaké skupiny ho zařadit (doplňkové látky, určité proteinové krmivo atd.) dle legislativy a jaké jakostní znaky uvádět na etiketě? Předem děkuji za odpověď.
Dotaz č. 30: Prosím o sdělení, které enzymy (mimo fytázy) lze použít do KS pro prasnice a v jakých dávkách. Děkuji
Dotaz č. 31: Do předpisů (Zákon č. 91/ 1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška (č. 358/ 2008 Sb.) jsou implementovány desítky nařízení a směrnic EU, ve kterých se jen obtížně orientuji. Platí všechna nařízení a směrnici stejně ve všech členských státech EU? Nebo jsou české předpisy ještě přísnější?
Dotaz č. 32: Platí stejně přísné podmínky pro krmiva hospodářských zvířat jako pro krmiva pro domácí zvířata?
Dotaz č. 33: Jsou krmiva pro domácí zvířata (dostupná v ČR) bezpečná?Co konkrétně musí krmiva uváděná na český trh splňovat (viz např.: Vyhláškou č. 356/ 2008 Sb. je např. stanoven seznam zakázaných látek a limity nežádoucích látek jako jsou těžké kovy, dusitany, dioxiny, různé chemické sloučeniny, námel, theobromin atp.? Jaké jsou garance nezávadnosti krmiv?
Dotaz č. 34: Které samoregulační orgány v EU se bezpečností krmiv pro domácí zvířata (Pet food) dále zabývají? Existují ještě jiné než evropské sdružení výrobců potravy pro domácí zvířata FEDIAF (European Pet Food Industry Federation)?
Dotaz č. 35: V legislativě o krmivech je často užíván termín "popel" - kde najdu jeho definici? Vím, že to jsou nějaké minerální látky, ale neznám přesnou definici.
Dotaz č. 36: Ve vyhlášce o krmivech je v § 20, odst. 9 uvedeno, že "...U krmných směsí pro domácí zvířata se obsažené krmné suroviny nebo určitá proteinová krmiva uvádí a) výčtem krmných surovin s udáním jejich množství, nebo b) v sestupném pořadí jejich hmotnostního podílu v krmivu." Např. nevím, které části zvířat mohou být označeny jako "výrobky živočišného původu". Smí být v krmivu pro psy např. rozemletá kopyta, rohy, pařáty, zobáky...?
Dotaz č. 37: Jaké jsou nutriční požadavky na kompletní krmiva pro domácí zvířata? V § 2, odst. 1 písm. d) je uvedena definice kompletního krmiva, že je to "směs krmiv, která svým složením pokrývá potřebu denní krmné dávky". Kde je napsáno, co obnáší potřebná denní krmná dávka pro psa nebo pro kočku? Je někde uvedeno, že tam musí být např. min. 20 % bílkovin a 20 % tuků? Jaké jsou nutriční požadavky na průmyslově vyráběná krmiva?
Dotaz č. 38: Dobrý den, mám na Vás 3 dotazy. První dotaz - nejde mi stáhnout vyhláška 356. Druhý - chtěla bych Vás poprosit, zda nemáte nějaký výňatek vyhlášky 356, co se týče označování krmiv...konkrétně jaké náležitosti povinně musí být na etiketě. Třetí dotaz s tím souvisí a je konkrétní, je nutné povinně dle zákona uvádět na etiketě rovněž datum výroby, pokud je zde již uvedeno datum spotřeby a číslo šarže? Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 39: Dobrý den, ve vyhlášce 356/2008 v paragrafu 17 - Označování krmiv je uvedeno: (1) V označení krmných surovin se uvádí a) slova "krmná surovina", nebo Znamená to, že informace vyžadované v odstavcích b-k, není povinnost na etiketu uvádět? Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 40: Dobrý den, je možné podle poslední legislativy pracovat ve výrobně krmných směsí s kafilérním živočišným tukem a zároveň vyrábět směsi pro přežvýkavce?
Dotaz č. 41: Dobrý den, chtěla bych vědět jaké krmné tuky, jak živočišného, tak rostlinného původu lze zkrmovat hospodářským zvířatům v České republice a jaké jsou zásady při jejich zkrmování, popř. omezení. Děkuji.
Dotaz č. 42: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na složení krmiv pro zvířata chovaná v domácnosti - jedná se konkrétně o psy a kočky. Jaké jsou přesné hodnoty látek, které krmiva musí či mají a naopak nesmí obsahovat? Chtěla bych dovážet krmiva ze Spojených států, které u nás ještě nemají zastoupení. Můžete mi prosím také napsat, jak v celé záležitosti postupovat? Jak se stát dovozcem a jak distributorem? Krmivo mám již k dispozici. Předpokládám, že se krmivo musí otestovat v ČR v laboratoři. Děkuji.
Dotaz č. 43: Je povoleno zkrmovat močovinu skotu?
Dotaz č. 44: Dobrý den, zajímalo by mne, rozdíly v obsahu živočišných a rostlinných krmiv. Bohužel nikde na internetu jsem toto porovnání nenašla. Děkuji.
Dotaz č. 45: Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat, zda musí být na baleních krmiv pro psy napsáno složení a dávkování v českém jazyce? Myslím i u krmiv dovážených ze zahraničí.
Dotaz č. 46: 1) Společnost zabývající se výrobou vařeného krmiva pro psy (směs maso, zeleniny) je legislativou ČR chápana jako prvovýrobce nebo krmivářský podnik?
2) Povolení kterých institucí musí tato s.r.o. získat pro vykonávání zmíněné výrobní činnosti?
3) Kde lze zjistit jaké normy má splnit výrobna z hlediska zařízení, vybavení, hygieny apod.?
Dotaz č. 47: Zajímalo by mne, kde české znění schváleného katalogu bude k dispozici pro veřejnost, zda jako Nařízení v OJ nebo forma vyhlášky ve Sbírce zákonů. Nebo k tomuto účelu budou vytvořeny nějaké speciální stránky na některém potrálu státní instituce ?
Dotaz č. 48: Kde zjistím zda je prodlouženo povolení maxibanu ve výkrmu drůbeže?
Dotaz č. 49: Dobrý den, chtěla bych vyrábět a prodávat kloubní výživu pro sport.koně a psi složenou z glukosaminu, chondroitinu, MSM s hydrol.kolagenu. Suroviny bych odebírala od firmy, která dodává suroviny pro farmacii, mají proto veškérá schváléní a laborator.vyšetření, pouze bych je míchala, balila a prodávala. Musím nechat směs před uvedením do oběhu nechat někde schválit nebo zaregistrovat? Jak bych měla správně postupovat? A kam se taková kloubní výživa řadí- doplňkové krmivo, premix? Předem děkuji za odpověd´.
Dotaz č. 50: Jaké jsou normy mykotoxinů zearalenon a DON v sušených krmivech - vojtěškové a řízkové granule - pro hospodářská zvířata?
Dotaz č. 51: Zajímalo by mne, kde české znění schváleného Evropského katalogu krmných surovin bude k dispozici pro veřejnost, zda jako Nařízení v OJ nebo forma vyhlášky ve Sbírce zákonů. Nebo k tomuto účelu budou vytvořeny nějaké speciální stránky na některém potrálu státní instituce? Děkuji.
Dotaz č. 52: Dobrý den,zajímalo by mě kolik % močoviny muže být obsaženo v krmné dávce skotu ve výkrmu(hovězí žír).Je pak u takto chovaného skotu nějaká ochrana lhůta? Děkuji
Dotaz č. 53:Dobry den chtěl bych se zeptat na co slouží síran měďnatý pentahydrát (CuSO4 x 5H2O) v krmivu.Děkuji
Dotaz č. 54: Bylo by možné udělat ukázkový výpočet limitního rozpětí dle nových pravidel pro deklaraci Cu: 1/ v samotné doplňové látce síranu měďnatém pentahydrátu s deklarací Cu = 240000 mg/kg 2/ v minerálním krmivu s obsahem modré skalice a s deklarací Cu = 1000 mg/kg. Není příliš jasné, zda lze použít dle Nařízení 767/2009 , příl. IV, odst. 3 trojnásobek záporné odchylky uvedené v odst. 2. Chybí mi zde zmínka o nejistotě,kterou každá akreditovaná laboratoř u svých stanovených výsledků uvádí. Děkuji za Vaši ochotu, s níž jsem se doposud setkala.
Dotaz č. 55:Chtěl bych se zeptat proč na seznamu povolených látek není chelát kobaltu. Narazil jsem na informaci, že byl zakázán dovoz krmiva pro psy, které obsahovalo kobalt v chelátové formě. Jiné stopové prvky v chelátové formě jsou povoleny. Děkuji.
Dotaz č. 56:Prosím o upresnenie aká koncentrácia monopropylenglykolu je možná ako prídavok do nápojov. ide o nápoj, kde by sa pridávali PG extrakty z liečivých rastlín. ďakujem.
Dotaz č. 57:jsou naplánované nějaké školení,nebo přednášky ohledně výroby krmiv pro Koně skot atd?S možností získaní certifikátu pro bezpečnou výrobu krmiv? Děkuji M.
Dotaz č. 58: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, podle kterého právního předpisu se hodnotí tolerance pro odchylky mezi deklarovanými jakostního hodnotami a hodnotami zjištěnými laboratoří. Platí příloha IV. nařízení 767/2009 nebo již byla uveřejněna změna? Případně pod jakým číslem bych ji našla. Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 59:Dobrý den, chtěl jsem se zeptat kolik I.U.vit D3 je 10 mikrogramů vitamínu D3? Děkuji za odpověď.
Dotaz č. 60:Dobrý den, chtěla bych vyrábět a prodávat kloubní výživu pro sport.koně a psi složenou z glukosaminu, chondroitinu, MSM s hydrol.kolagenu. Suroviny bych odebírala od firmy, která dodává suroviny pro farmacii, mají proto veškérá schváléní a laborator.vyšetření, pouze bych je míchala, balila a prodávala. Musím nechat směs před uvedením do oběhu nechat někde schválit nebo zaregistrovat? Jak bych měla správně postupovat? A kam se taková kloubní výživa řadí- doplńkové krmivo, premix....? Předem děkuji za odpověd´.
Dotaz č. 61:Dobrý den, chtěl bych vyrábět krmivo pro domácí mazlíčky, konkrétně pro ptactvo a hlodavce.V podstatě bych jen nakoupil zrniny, smíchal je, rozvážil, nabalil a prodával dál partnerům. Podle všeho by mi měl stačit živnostenský list. Moje otázka však zní, zdali potřebuji nějak schválit výrobnu, váhy atd? Prostě co všechno bych měl k takové činnosti splnit. Děkuji
Dotaz č. 62:Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je povoleno léčit telata Aureovitem nebo je tam nějaké omezení? děkuji za odpověď


Dotaz č. 1:

Jsem soukromý zemědělec. Dozvěděl jsem se, že mám zaslat nějaké prohlášení. Zatím jsem nic neposílal.

 

Odpověď na dotaz č. 1:

Odpověď na Váš dotaz má dvě části.
Provozovatel (ve Vašem případě prvovýrobce) musí napřed svůj provoz registrovat - formulářem "Žádost o registraci provozu" . Prvovýrobce dále přikládá Přílohu R3. Provozovatel současně msuí splnit požadavky kladené na provozovatele (ve Vašem případě prvovýrobce) podle nařízení o hygieně krmiv. Více o těchto požadavcích se můžete dozvědět v části našich stránek v sekci Správná praxe.

Formuláře se zasílají na místně příslušné úřady ÚKZÚZ. Informace můžete rovněž získat na regionálních MZe, nebo Agrárních komorách (jste-li členem AK).  

Dotaz č. 2:

Jako provozovatelé betonového sila /ZZN o kapacitě 23 kt/ nakupujeme a prodáváme rovněž krmné obiloviny. Máme registraci podle 183/05 na provozovatele prvovýroby. Potřebujeme registraci podle článku 5 odst. 2, tj. vztahuje se na nás příloha II?

 

Odpověď na dotaz č. 2:

Ano, registraci musíte mít podle článku 9 , bod 2 písm. a) Nařízení o hygieně krmiv. Příloha II se na Váš provoz vztahuje, protože Vaše činnost není na úrovni prvovýroby, tj. činnost v místě produkce, ale krmiva nakupujete a prodáváte. Z uvedeného důvodu se na Vás (na tuto činnost) vztahuje Příloha II podle článku 5 odst. 2 Nařízení č. 183/2005 o hygieně krmiv.

Dotaz č. 3:

Jaké jsou podmínky pro přidávání glycerinu, nebo monopropylenglykolu (MPG) do krmné dávky dojnic?  

 

Odpověď na dotaz č. 3:

a)Máme-li na mysli doplňkové látky (DL), nebo jejich premixy podleNařízení č. 1831/2003, pak ve smyslu Nařízení č. 183/2005, o hygieněkrmiv, článek 5, bod 1), písm. c) nesmí prvovýroba používat žádnédoplňkové látky, nebo jejich premixy, mimo doplňkových látek prosilážování. Je-li produkt ke krmení označen jako doplňková látka, nebopremix doplňkových látek, nesmí být v prvovýrobě užit k mísení krmiv.Glycerin (E 422) je zařazen ve skupině DL „Emulgátory stabilizátory,zahušťující a želírující látky“. Jiné použití E 422, než které jepovoleno Nařízením pro doplňkové látky není povoleno (např.: nenípovoleno použití E 422 k eliminaci ketóz). Na monopropylenglykol,jedná-li se o DL podle Nařízení o doplňkových látkách, se vztahujepoužití rovněž podle tohoto nařízení. Bližší informace o Nařízení odoplňkových látkách najdete na tomto webu v částiLegislativa/Legislativní předpisy ES/Speciální legislativa/Doplňkové látky a premixy.

b) Prvovýroba může používat doplňkové látky ve formědoplňkového krmiva, ale vždy je nutné dodržet veškeré podmínky použitípro danou DL podle Nařízení o doplňkových látkách. Z výše uvedené větytedy vyplývá, že DL E 422 lze použít v doplňkovém krmivu pouze vefunkci emulgátoru ,stabilizátoru, nebo jako zahušťující a želírující látku, nikoliv tedy k eliminaci ketóz.

c) Pro snížení rizika při ketózách lze použít látky, kteréjsou glukogenním zdrojem energie (Propan 1,2 – diol; Glycerol), byly-lipřidány, jako prekursory glukózy. Použití se řídí zákonem o krmivech,zejména částí označování (§11) a prováděcí vyhláškou § 15 odst. 1 písm.d) a § 30 ve spojení s Přílohou č. 15. Toto krmivo určené pro zvláštní účel výživy musí být uvedeno do oběhu pod názvem „DIETNÍ KRMIVO“.

d) Pokud by existovala glycerinu podobná krmná surovina, musíbýt její výrobce registrován podle právních předpisů, a musí pak tutokrmnou surovinu uváděnou do oběhu označovat podle § 11 zákona okrmivech. V každém případě pak zodpovídá za bezpečnost do oběhu uváděnékrmné suroviny, podle Nařízení o hygieně krmiv, její výrobce.Prvovýrobce pak zodpovídá za bezpečné použití krmné suroviny (např. zajejí užití podle doporučení výrobce).

Doplnění dotazu:

Glycerol z výroby biopaliv. Vyhláška č. 356/2008 Sb., resp. její Příloha č. 4 „krmné suroviny“, část D upravuje podmínky používání glycerolu z výroby biopaliv, jako krmné suroviny s omezeným použitím.

Dotaz č. 4:

Chtěl bych se věnovat dovozu a distribuci různých doplňkových látek z USA pro výživu přežvýkavců. Chtěl bych vědět, jak postupovat k získání registrace dovozce. Registraci distributora již mám.
 

 

Odpověď na dotaz č. 4:

Protože problematika dovozů doplňkových látek (země mimo evropskou unii) se týká bezprostředně problematiky prvovýroby tím, že prvovýrobci jsou koneční uživatelé těchto produktů v doplňkových, nebo kompletních krmivech (mimo silážních DL), pokusíme se jednoduchou formou reagovat zejména na bezpečné užití dovážených produktů – v daném případě doplňkových látek.
Podle obecné legislativy, tj. Nařízení č. 183/2005, nesmí žádný produkt ke krmení (tj. rovněž doplňková látka - DL) ohrozit zdraví zvířat, zdraví lidí, případně životní prostředí. Provozy vyrábějící doplňkové látky musí splňovat požadavky na bezpečnou výrobu podle tohoto nařízení (tj. např.podle Přílohy č. II: musí mít k tomu patřičně vybavené výrobní provozy, musí mít kvalifikovaný personál, musí vést systém kontroly jakosti (např.:HACCP), musí vést záznamy o výrobě, aj.). Tyto požadavky musí splňovat jak provozy v EU, tak provozy mimo EU, pokud chtějí DL do EU dovážet. Dovozce je pak zodpovědný, že dovážená DL splňuje podmínky výroby podle tohoto nařízení a je tedy bezpečná. Dovážené doplňkové látky musí odpovídat rovněž speciálním legislativním požadavkům, které jsou pro každou doplňkovou látku uvedeny zejména v Nařízení č. 1831/2003, o doplňkových látkách. např.: výrobce DL je zodpovědný, že vyrobenou DL označí ve smyslu kapitoly 16 tohoto nařízení. Výrobce musí uvést do oběhu každou DL tak, aby odpovídala podmínkám povolení, což jsou další požadavky, zejména na bezpečné užití DL, které jsou zpravidla uvedeny v samostatných Nařízeních pro konkrétní DL (viz CZ Anex/Registr DL). Dovozce tedy zodpovídá za skutečnost, že DL byla vyrobena za stanovených legislativních podmínek, a že je v EU/ČR používána v souladu s legislativními podmínkami tak, aby nepředstavovala nebezpečí pro zvíře, ani pro potravinu.

Bližší informace o doplňkových látkách naleznete v sekci: legislativa/legislativní předpisy ES/základní (speciální legislativa/doplňkové látky a premixy).

Požadavky na bezpečnost produktů ke krmení jsou rovněž uvedeny v § 3b; požadavky na registrační postup jsou uvedeny v § 4, 5 a 6 Zákona č. 91/96 Sb., o krmivech v platném znění. Bohužel doposud nevyšla ve Sbírce zákonů novelizace Vyhlášky č. 451/2000 Sb., v platném znění, proto platí tato vyhláška, přestože není v některých aspektech kompatibilní s již novelizovaným zákonem o krmivech. Formuláře k registraci lze získat na: www.ukzuz.cz.

Dotaz č. 5:

Teplota napaření granulátu krmných směsí. Kde přesně, v jaké části technologie (granulačního lisu) se zjišťuje teplota napaření granulátu KS, nebo je vhodné ji zjišťovat? V jakých hodnotách je nutné se obvykle pohybovat.
 

 

Odpověď na dotaz č. 5:

Každý výrobce granulačního lisu má opatřit kondicionér (napařovací šnek) na výstupu (zpravidla v místě výpadu krmné směsi z napařovacího šneku) čidlem pro snímání teploty, která je zjistitelná zpravidla na displeji ovládacího panelu granulačního lisu. Teplota napařování krmné směsi je ovlivňována konstrukcí lisu a zpravidla se řídí složením krmné směsi a použitou matricí. V praxi se zpravidla pohybuje od 60 do 85oC. Teplotu napařování je nutné zjišťovat, protože musí být upravována podle sdělení výrobce použitých doplňkových látek nebo jejich premixů. Povinnost sdělovat tyto údaje jsou např. uvedeny v příloze č. 14 bývalé vyhl. č. 451/2000 Sb., sloupec 7 u enzymů a mikroorganizmů („pozn. 1 v návodu pro užití uvádět teplotu při skladování, dobu trvanlivosti a stabilitu při granulování“ – viz tento web: legislativa/legislativní předpisy ES/speciální legislativa/doplňkové látky a premixy/ Seznam doplňkových látek povolených k používání ve výživě zvířat.). Co se týká sledování teplot hotových granulí. Granulovaná krmná směs byla by měla být po zchlazení v chladiči kontrolována na obsah labilních doplňkových látek. Záznam o kontrole teploty může být veden v provozním deníku a např. někteří výrobci lisů u kterých jsou dálkově nastavitelné požadované parametry (např. výkon lisu, přítlak rolen, napařovací teplota atd.) a mají celou technologii řízenou výrobním počítačem mají možnost zapojit řídicí systém granulačního lisu na řídicí počítač, kde jsou automaticky nastavené hodnoty sledovány a zaznamenávány.
„Napařování krmné směsi, která je ve struktuře šrotu se uskutečňuje v kondiciačním (napařovacím) šneku, který je umístěn před vpádem do granulačního lisu a u starších typů granulačních lisů nebyl vždy jeho součástí, např. typ TL 600 nebo TL 700. V koncové části kondiciačního šneku musí být umístěno termočidlo k snímání teploty napařené krmné směsi. Teplota napaření je regulována parním ventilem (u starších typů lisů mechanicky) nebo elektricky ovládaným ventilem automaticky podle nastavené volby teploty. Řízení teploty napaření je nutné z hlediska rozdílného složení krmných směsí, např. krmné směsi s vyšším obsahem cukrů vyžadují nižší napaření a naopak krmné směsi s vyšším obsahem polysacharidů (škrobu) vyžadují vyšší teploty napaření (škrob zmazovatí při teplotách 80 – 85 o C) což zvyšuje jejich pevnost v otěru (snížení podílu odrolu granulátu). Mimo to je teplota napaření ovlivňována konstrukčním řešením lisu a zpravidla se pohybuje od 60 do 85oC. Pokud výstupní teplota granulátu za lisem se pohybuje nad 80oC lze předpokládat, že granulovaná krmná směs je prostá živých zárodků a granulační proces tak působí i na její hygienizaci. Na tunu granulované krmné směsi je zapotřebí 50 kg páry“.

Dotaz č. 6:

Dobrý den chtěla jsem vás poprosit, jestli byste mi nenapsali jaké choroby a škůdci mohou napadat zrno pšenice při jeho skladování.Děkuji
 

 

Odpověď na dotaz č. 6:

V obecné rovině můžeme říci, že skladovaná pšenice může být napadena snětí a plísněmi (zejména v průběhu vegetace) a při nesprávném skladování může být napadena zejména skladištními škůdci, kteří kromě znehodnocení zrna mohou následně vytvořit podmínky pro rozvoj plísní, se vznikem mykotoxinů. Z uvedených důvodů je nutno:

-          sklízet pšenici v maximálně zdravotně nezávadné jakosti

-          vytvořit co nejvhodnější skladovací podmínky.

Jak pšenice, tak zrniny mohou být napadeny různými chorobami již v průběhu vegetace. Některé choroby nemusí znamenat zdravotní riziko při zkrmení (snižují výnosy), zatímco jiné choroby, které napadly obilniny ještě v průběhu vegetace mohou při krmení ohrozit zdraví zvířat a být případně rizikovým faktorem v potravním řetězci. Mezi tyto choroby, které byly detekovány v posledním období v průběhu sklizně u sklizeného zrna pšenice ozimé, to byly zejména sněti a  fuzariózy. Při výskytu sněti(sněť mazlavá; zakrslá či prašná) se pšenice nesmí zkrmovat. Poměrněsnadno lze zjistit čichem sněť mazlavou – čpí po „rybí moučce, někdy ažnepříjemně po moči). Sněť zakrslá je typická černou barvou – tvoříčerné hálky.  Pšenici napadenou snětí je nutno zlikvidovat a mezi základní ochranná opatření patří použití mořeného osiva.

Ví se, že plísně mohou za určitých podmínek tvořit mykotoxiny. Rovněž se ví, že mykotoxiny mohou ohrozit zdraví zvířat, nebo přes jejich produkty mohou ohrozit potravní řetězec. Prvotní dopad mykotoxinů na zdraví zvířat i lidí je imunosuprese a snížení efektivity řady metabolických procesů. Mykotoxiny mohou vést k akutní intoxikaci, ale především mohou narušit užitkovost zvířete tím, že snižují jejich hmotnostní přírůstek, konverzi krmiva a odolnost proti infekčním nemocem. Nejčastěji se v krmivech rostlinného původu objevují tyto mykotoxiny: aflatoxiny, fumonisiny, ochratoxin A, patulin, roquefortin C, zearalenon a mykotoxiny ze skupiny trichothecénů.

Bližší informaci o mykotoxinech, jsou uvedeny na straně 16 studie prof. Suchého „Plísně a mykotoxiny – prevence jejich vzniku a dekontaminace v krmivech“ .

 V této tabulce jsou uvedeny mykotoxiny, které přímo, či nepřímo ovlivňují zdraví zvířat ( (Kalač – Míka, 1997).

toxiny plísňí

Asperillus

aflatoxin B1,G1,B2,G2 ochratoxin A aj.

 

 

 

toxiny plísňí

Penicillium

ochratoxin A, patulin, aj.

 

 

 

toxiny rodu

Fusarium

deoxynivalenol (DON), zearalenon (ZEA),T-2 toxin, aj.

 

 

 

toxiny rodu

Alternaria

alternariol, aj.

     

toxiny rodu

Claviceps

námelové alkaloidy ze žita

Velká část mykotoxinů analyzovaných v krmivech je vyprodukována již během vegetace před sklizní a uskladněním. V tomto článku se dočtete obecně o mykotoxinech v obilovinách zde. Patogenní mikroorganismy, především zástupci rodu Fusarium byly izolovány ze všech částí rostlin. Z praktického pohledu můžeme rozlišit plísně polní, tj. ty, které jsou již přítomny v zrnu při sklizni (např.: Fusaruim, Alternaria, Cladosporium, Penicilium) a  ty, které jsou přítomny ve skladech (např.:Aspergillus, Penicilium). Na tomto webu v části: Legislativa / Legislativní předpisy ES / Speciální legislativa / Nežádoucí látky v krmivech jsou uvedeny legislativní podmínky – např.:

Doporučení komise 2006/583/ES ze dne 17. srpna 2006 k prevenci a snižování fusariových toxinů v obilovinách a výrobcích z obilovin.
Doporučení komise 2006/576/ES ze dne 17. srpna 2006 o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat.
 
  Skladištní škůdci jsou další problematikou, která může znehodnotit skladovanou pšenici/zrniny. Mezi skladištní škůdce samozřejmě řadíme ptáky, hlodavce, případně červy a plže. V této odpovědi se budeme ale zabývat významnými skladištními škůdci z kmene členovců (hmyz, brouci aj.). Je důležité si uvědomit, že zkrmování pšenice s obsahem živých skladištních škůdců je podle Zákona o krmivech zakázáno. V prováděcí vyhlášce č. 451/00 Sb., resp. v příloze  jsou uvedeni výčtem skladištní škůdci, včetně jejich vyobrazení zde.

Ing. Hana Šefrová z MZLU v Brně prezentovala velmi zdařilou práci, kde jsou velmi přehledně vyobrazeni /vyfoceni/ skladištní škůdci, včetně jejich vývojových stádií a možnostmi chemické ochrany  zde.

Jak bylo řečeno v úvodu, podmínkou ochrany zejména před skladištními škůdci a před produkcí mykotoxinů ve skladované pšenici/zrninách je dodržování správných skladovacích postupů. Základní principy skladování jsou uvedeny na tomto webu v části: Správná praxe, HACCP/správná praxe:

http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/MP_pro_SP_poskliznove_upravy.doc

http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/MP_pro_skladovani.doc


Dotaz č. 7:

Při skladování ječmene jsem použil k eliminaci živých skladištních škůdců přípravek Actelic. Prosím o sdělení zásad při použití Actelicu. Mohu pak použít ječmen ke krmení, případně za jakých podmínek?
 

 

Odpověď na dotaz č. 7:

Nejprve je nutné zdůraznit, že používat ke krmení krmiva s živými skladištními škůdci je zakázáno (rozumí se také např.: ječný šrot, kdy v ječmeni byli živí škůdci zjištěni).

Obecně je opět nutné zdůraznit, že přítomnost zbytků použitých přípravků (k desinfekci, desinsekci, případně deratizaci) v krmivu je nebezpečí (riziko) s přímým dopadem na ohrožení zdraví zvířete, případně potravinového řetězce.
Pokud organizace provádějící skladování obilovin zjistí, že obiloviny jsou napadeny skladištními škůdci má si nechat provést oprávněnou organizací asanaci povolenými insekticidními přípravky. Po provedené asanaci (nejméně po 14 dnech) se skladištní organizace musí přesvědčit zda se již nevyskytují skladištní škůdci v živém stavu. Pokud ano, musí toto ohlásit oprávněné organizaci, která rozhodne o opakované asanaci. Pokud není prokázán výskyt živých skladištních škůdců musí skladištní organizace provést opakované přemístění asanované zásoby obilovin za současného jejího přečištění (odpady se likvidují jako nebezpečný odpad) případně ještě přesušení studeným nebo teplým vzduchem. Současně jsou z přečištěné, případně i přesušené zásoby oštřených obilovin odebírány dílčí vzorky a sestaven souhrnný a konečný vzorek, který se zasílá ke zkoušce, zda neobsahuje rezidua použitého insekticidu. V případě, že jsou zjištěny rezidua musí být opakováno přečištění a případně i přesušení studeným nebo teplým vzduchem. Zásoba asanovaných obilovin může být uvolněna k výrobě krmných směsí jen v případě, že není prokázána přítomnost rezidua insekticidu.
Pokud tento postup není dodržen (např.: u skladovacích sil, kdy je obilovina bezprostředně po ošetření přemístěna do sila a po uplynutí ochranné lhůty - u Actelicu je doba rozpadu 42 dnů) a obilovina je použita ke krmným aniž je prováděno čištění a případné přesušení studeným nebo teplým vzduchem nebo, bylo provedeno pouze odvětrání pomocí aktivního větrání, lze vždy očekávat přítomnost rezidua (a to i při uplynutí delší doby od ošetření, např.: i po 3 měsících po použití Actelicu).
Aby byla zajištěna bezpečnost používaných krmiv, je nutné, aby ošetření insekticidy bylo prováděno oprávněnou organizací, aby byl použit k ošetření přípravek, který je povolen ( použit podle podmínek povolení) a v neposlední řadě se organizace přesvědčuje analytickým rozborem, že obilovina neobsahuje žádná rezidua použitého přípravku. Důkazem může být vyžádání si výsledku rozboru oprávněné laboratoře (SVÚ nebo akreditovaná laboratoř pro tyto rozbory).

Dotaz č. 8:

Je možné aplikovat:
a) prasečí kejdu
b) hnůj na pastvinu?
Porušíme nějaké předpisy (např.: hygienické; vodoochranářské;
zdravotně-bezpečnostní? Můžeme přijít o dotace?
 

 

Odpověď na dotaz č. 8:

Odpověď je složitější. Vše závisí na tom, zda je pastvina (pozemek) zařazený v
LPIS a do jaké kultury, a zda se nejedná o zamokřený pozemek. Dále se to pak
řeší, zda je pozemek ve zranitelné oblasti (nitrátová směrnice) nebo jiných
dotačních titulech omezující hnojení. Hnojení řeší zákon o hnojivech.
Např.: nesmí se hnojit, když je půda pomrzlá atd. Problematiku pak dále řeší nitrátová
směrnice. Nejlépe je podívat se na e-LPIS a daná opatření tam zjistí, co se může a nemůže.

Dotaz č. 9:

Je povinností výrobce krmných směsí používat při výrobě krmných směsí pro nosnice některé dnes nabízené přípravky na tlumení salmonel, když finální výrobky jsou kontrolovány SVS a jsou salmonel prosté? Dále by mne zajímala povinnost monitoringu surovin.


Odpověď na dotaz č. 9:

Krmiva mohou obsahovat salmonely, avšak pravděpodobnost výskytu je poměrně nízká. Přesto je důležité, aby jak výrobci krmných směsí, tak chovatelé prováděli taková opatření, která zajistí snížení, nebo úplně zamezí výskytu salmonel v chovech a v živočišných produktech.

Důvodem je skutečnost, že zoonózy (mezi něž patří také salmonela), resp. jejich původci musí být sledovány, a to v celém potravním řetězci. Tento proces je stanoven a řízen celou řadou legislativních norem, nebo názorů, či doporučení, jak na úrovni EU, tak v ČR, jako je např.:
- EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) např.: v názoru: „EFSA brožura k zoonózám v EU v roce 2005“
- Kodex správné praxe pro krmení (CAC/RCP 54- 2004)
- povinnost monitorování přítomnosti salmonel u některých krmných surovin je přímo legislativně vyžadována, např: rybí moučka – viz
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu.

Základní legislativní normou, která upravuje případný výskyt salmonel v krmivech, které jsou podle tohoto nařízení považovány za nebezpečí a riziko, je Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv
Toto nařízení považuje zoonózy za biologické nebezpečí a ukládá povinnost PKP sledovat, řídit a korigovat toto nebezpečí na přijatelnou úroveň. Způsob řízení tohoto rizika pak upravuje pro prvovýrobce Příloha č. I a III, a pro výrobce, kteří uvádějí krmiva do oběhu čl. 6 a Příloha č. II výše uvedeného nařízení. Způsob provádění případného monitorování je tedy plně v kompetenci provozovatelů krmivářských podniků (PKP).
Pravidla Správné výrobní praxe výroby krmných směsí (zejména pro drůbež), která omezí riziko výskytu salmonel, by měli resp. musí zavést a dodržovat všichni výrobci krmiv. Tato správná praxe vychází ze zásad kontroly vstupních surovin, a to zejména těch, které jsou z hlediska možného obsahu salmonel riziková. Správná praxe ve výrobě krmiv zahrnuje provádění opatření, jako jsou např.: průběžné hodnocení dodavatelů surovin (např.: vyžadováním certifikátů, že dodaná surovina je prostá salmonel, případně laboratorní kontrola obsahu salmonel u dodaných surovin); dodržování zásad skladování; průběžné čištění technologie, zejména příjmového koše a kondensátu pod chladičem granulí; používání acidifikátorů, nebo provádění tepelného ošetření např. prostřednictvím granulace a pravidelné čištění přepravníků. Odpovědnost výrobce krmné směsi pak končí předáním krmné směsi prosté salmonel chovateli. Aby nebyla přerušena zdravotní nezávadnost vyrobeného krmiva (biologické nebezpečí), měli by chovatelé zvířat (zejména drůbeže)odebírat krmné směsi pouze od takových výrobců, kteří budou mít zavedené Správné výrobní (skladovací, distribuční, aj. praxe). Chovatel by měl/musí v chovech zavést a udržovat obdobná adekvátní opatření, tj. Správnou chovatelskou praxi, jejímž dodržováním by se mělo riziko výskytu salmonel v chovech rovněž významně snížit. Společným úsilím všech provozovatelů krmivářských podniků v potravním řetězci by měla být taková výroba živočišných produktů, které budou prosté salmonel.

Povinnost používání prostředků na tlumení salmonel není nikde stanovena. Opět záleží na PKP, zda a jaký případný způsob opatření k tlumení výskytu salmonel zvolí. Jsou-li přípravky na tlumení používány jako součást krmiv, musí splňovat legislativní požadavky na krmivo. Např.: jsou-li k tomuto účelu používány doplňkové látky, tak se jejich použití řídí podle
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.
Bližší informace k zoonózám můžete nalézt na těchto webových stránkách v sekci
Zdravotní nezávadnost krmiv, v části Zoonózy/salmonely.
Veškeré legislativní odkazy jsou k dispozici v sekci webu Legislativa.

Dotaz č. 10:

Jsou legislativně dány limity na % proteolýzy u bílkovinných siláží? Pokud ne, má alespoň Veterinární správa závazné hodnoty, které by se neměly překročit?

 

Odpověď na dotaz č. 10:

Na dotaz „limity na % proteolýzy u bílkovinných siláží“ odpovídáme ze 3 úhlů pohledů, a to:

1. pohled krmivářské legislativy

Legislativa:
Nařízení č. 183/2005 ukládá provozovatelům krmivářských podniků (PKP) vyrábět bezpečná krmiva, tj. taková krmiva, která po jejich zkrmení zvířatům neohrozí zejména zdraví zvířat a zdraví lidí (přes produkty zvířat).

Nařízení č. 1831/2003 o doplňkových látkách (DL) ,ukládá PKP používat k silážování pouze takové DL (nebo premixy DL), které jsou tímto nařízením povoleny, a to za podmínek jejich povolení.

Konečně v Nařízení Komise č. 429/2008, lze dohledat, že při zkoušení účinnosti DL/jejich premixů v silážích, je jedním z povinně testovaných povinný kritérií — koncentrace čpavku (g/kg celkového dusíku). Toto kritérium ale platí pouze pro zkoušení účinnosti silážních DL při jejich vyhodnocování a povolování (zejména pro nové silážní DL). Více se dočtete v aktualitách tohoto webu „Víte co je nového v legislativě, která se týká silážních doplňkových látek? Celý článek [ stáhnout zde *.doc]“.

V zákonu o krmivech č. 91/1996 Sb., a v jeho prováděcích předpisech, nejsou rovněž stanoveny žádné závazné legislativní limity pro hodnocení siláží.

2. pohled veterinární legislativy

Legislativa, kterou se řídí Státní veterinární správa nedisponuje žádnou limitní hodnotou na hodnocení fermentačního procesu siláží.Pokud by se jednalo o podezření na závadnost siláže, je kompetentní podle veterinárního zákona příslušný veterinární orgán – pokud se jedná o zdravotní nezávadnost krmiva - a ten by měl zdravotní nezávadnost siláže posoudit např.: na základě odebraného vzorku, senzorického posouzení, čí na základě výsledků provedeného laboratorního vyšetření. Veterinární orgány nemají žádný závazný interní předpis na hodnocení zdravotní závadnosti siláží.

3. pohled z nelegislativních zdrojů, či doporučení

Jako nelegislativní (právně nezávazné) jsou limity pro hodnocení siláží uvedeny v ČSN 46 7092 – část 43, kde v části „Hodnocení jakosti fermentačního procesu siláže“ se kromě smyslového posouzení (pach, barva, struktura) hodnotí siláže podle poměrů obsahu silážních kyselin a v bodě 5.2.2. jsou siláže hodnoceny podle stupně proteolýzy. Výsledná siláž je zařazena do 5 jakostních tříd (výborná, zdařilá, méně zdařilá, nezdařilá a nevhodná ke krmení).

     
                        Druh siláže

Počet bodů

Vojtěšková

      Ostatní

25

méně než 8,0

méně než 7,0

15

8,1 až 12,0

7,1 až 10,0

0

12,1 až 15,0

10,1 až 15,0

-15

15,1 až 20,0

15,1 až 20,0

-25

více než 20,0

více než 20


Z literárních údajů, například:
Úroveň proteolýzy by sa mala pohybovať maximálne do 8 % NH3–N z celkového N. Ak proteolýza v siláži prekračuje 12 %, siláž môžeme kvalifikovať ako nevydarenú, ak prekročí 16 % považujeme siláž za zlú.
Zdroj: http://www.agroporadenstvo.sk/rv/krmoviny/datelina.htm?start

Závěr:

Z výše uvedeného vyplývá, že:
  • jak z pohledu krmivářské, tak veterinární legislativy nejsou v současné době žádné závazné legislativní limity pro hodnocení fermentačního procesu siláží
  • lze doporučit m.j. bezpečnostní hodnocení siláží podle stupně proteolýzy, a to podle Nařízení Komise č. 429/2008, kde jedním z povinně testovaných povinný kritérií je koncentrace čpavku, vyjádřená % podílem obsahu amoniaku (čpavku) z celkového dusíku.

Dotaz č. 11:

V rámci „dohledatelnosti krmiv" zodpovídáme jako výrobci, že odebíráme krmiva pouze od registrovaných provozů. Prosím o sdělení, kde je možné sehnat na internetu seznam, nebo přehled registrovaných subjektů nejméně pro Německo a Polsko. Ideální by byly odkazy na konkrétní internetové web strany registrovaných subjektů pro každý členský stát evropské unie samostatně.

 

Odpověď na dotaz č. 11:

Jednoduchý a logický dotaz, ale obtížnější nalezení zdrojů pro odpověď.

Obecně platí, že podle práva EU musí mít každý provozovatel krmivářského podniku registrován každý provoz, který provádí některou z činností, podle Nařízení o hygieně krmiv. Některé z těchto registrovaných provozů navíc podléhají schvalovacímu procesu, a to před zahájením činnosti.
Členské státy ES mají povinnost vést seznamy tzv. schválených provozů (jedná se o provozy, které vyrábějí, dovážejí, dodávají, nebo distribuují krmné produkty, u nichž je možné zvýšené riziko ohrožení zdraví zvířat, nebo jejich produktů). Schvalované provozy mají pevně stanovenou strukturu identifikačního čísla podle Přílohy V. Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv. Důležitým identifikačním znakem schvalovaného provozu je tzv. „alfa kód" (např.pro ČR: α CZ 12345678 (osmimístné číslo)).

Neschvalované provozy (ostatní registrované provozy, tj. mimo schválených) členské státy, pokud je registrují, tak tato evidence není právně jednotná. Bohužel se nám nepodařilo zjistit požadované zdroje z Německa a Polska (a to i z časových důvodů).
Na zjišťování dalších zdrojů budeme pokračovat.

V současné době se nám podařilo zjistit tyto informační zdroje:

(Doplněno 28.2.2009:)
Na stránkách Evropské komise je k dispozici seznam schválených provozů v ES , podle čl. 9 Nařízení č. 183/2005, a to pro jednotlivé členské státy. Např.: Německo. Bohužel schválené provozy ČR jsou na těchto stránkách zatím nedostupné. Informace byla portálu BK poskytnuta ze Slovenska. Děkujeme.

Česká republika :
a) na web adrese UKZUZ , je možné dohledat seznam registrovaných subjektů na úrovni prvovýroby (např.: České dráhy a.s., mají reg. číslo : 700631-01).
b) na web adrese UKZUZ je možné dohledat subjekty schválené i registrované provozy provozovatelů krmivářských podniků.

Holandsko
Na této adrese lze získat perfektně připravené informace, které jsou v souladu s požadavky Nařízení o hygieně krmiv.
Provozy krmiv pro zvířata podle Nařízení 183/2005
- Registr provozů 1 podle Nařízení o hygieně krmiv
- Registr provozů 2 podle Nařízení o hygieně krmiv
- Registr dopravců podle Nařízení o hygieně krmiv


Slovenská republika

Nadstandardně vedený registr ve Slovenské republice.

Register:
Zoznam schválených krmivárskych podnikov
Zoznam registrovaných krmivárskych podnikov
Zoznam registrovaných dovozcov krmív z tretích krajín
Zoznam schválených a registrovaných krmivárskych podnikov podľa krajov a okresov

Zoznam výrobcov kŕmnych zmesí pre vlastnú potrebu


Zoznam evidovaných prvovýrobcov
- Západoslovenský región
- Stredoslovenský región
- Východoslovenský región


Dotaz č. 12:

Dotaz se týká značení krmiv. Podle § 17 odst. 1 písm. j) se u krmné suroviny hovoří o referenčním čísle partie. Právní předpis nedefinuje tento pojem. Můžete to prosím vysvětlit? Stačí pro naplnění tohoto požadavku uvést datum výroby?

 

Odpověď na dotaz č. 12:

Ve vyhl. č. 451/2000 sb., byl požadavek na uvádění referenčního čísla partie u krmných surovin uveden v § 25 odst. 1 písm. f) a byl v souladu se směrnicí 96/25/ES vztažen „na krmné suroviny ze skupiny výrobky ze suchozemských zvířat podle přílohy č. 11". Směrnice to v odůvodnění formuluje takto: „ve všech stádiích uvádění do oběhu zajištěna totožnost zásilky (jednotky) a průvodního dokumentu, například s použitím referenčních čísel nebo značek".
Současná vyhláška č. 356/2008 Sb., v § 17 odst. 1 písm. j) uvádí odkaz 6) na nařízení č. 1777/2002, jak dokládá dále uvedené znění odst.1 písm.j), které nemusí být úplně jasné:
„j) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě obchodní firma provozovatele, adresa nebo sídlo provozu, schvalovací identifikační nebo registrační číslo provozu, popřípadě číslo provozu schváleného v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství6), referenční číslo partie, popřípadě další údaje, které zajišťují vysledování původu krmné suroviny, "

Co se týká výkladu pojmu „referenční číslo partie", pak se nikde ve směrnici ani vnitrostátním předpise neuvádí. Jak je zřejmé z výše uvedené citace směrnice, může to být nejen číselná forma, ale i jiné označení (údaje), z nichž je třeba za vhodné považovat právě datum výroby. Vzhledem k obecným požadavkům na bezpečnost potravinového řetězce a dohledatelnost původu všech krmiv, je jistě v zájmu výrobce, aby při uvádění výrobků pro výživu zvířat do oběhu uváděl takové údaje, které snadno umožní dohledat krmivo/krmnou surovinu zpětně. Umožňuje to i § 17 odst.2 vyhlášky:
(2) Odděleně od údajů uvedených v odstavci 1 mohou být v označení krmných surovin uvedeny další objektivní nebo měřitelné údaje, které lze odůvodnit a které nemohou spotřebitele uvést v omyl."

K označování krmiv ještě uvádíme, že je připraven nový evropský legislativní předpis, který se týká uvádění krmiv do oběhu. Po jeho schválení bude nutná úprava vnitrostátního předpisu, a to i v oblasti označování krmiv


Dotaz č. 13:

Dobrý den. Musí být registrován výrobce a dodavatel (uvádění do oběhu) krmné mrkve, s použitím
a) pouze pro hospodářská zvířata?
b) pouze pro zájmová zvířata?

 

Odpověď na dotaz č. 13:

ad a) uvádění krmiv do oběhu pouze pro hospodářská zvířata

Podle čl 2, část 1. Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmivse toto nařízení vztahuje na:
a) činnost provozovatelů krmivářských podniků (PKP) ve všech stádiích od prvovýroby krmiv po uvádění krmiv na trh včetně;
b) krmení zvířat určených k produkci potravin;
c) dovoz krmiv ze třetích zemí a vývoz krmiv do třetích zemí.

Podle čl. 9 pak provozovatelé krmivářských podniků:
a) oznámí příslušnému orgánu všechny jimi řízené provozy, které jsou činné v jakémkoli stádiu výroby, zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv, a to ve formě požadované příslušným orgánem s ohledem na registraci;

Proto tedy PKP, který uvádí do oběhu krmiva pro hospodářská zvířata, např.: krmnou surovinu - sušenou mrkev, musí být registrován.

ad b) uvádění krmiv do oběhu pouze pro zájmová zvířata

Podle čl 2, část 2 Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv se toto nařízení nevztahuje na
a) soukromou domácí produkci krmiv pro
i) zvířata určená k produkci potravin chovaná pro soukromou domácí spotřebu a
ii) zvířata chovaná pro jiné účely než k produkci potravin;
b) krmení zvířat určených k produkci potravin chovaných
pro soukromou domácí spotřebu nebo pro činnosti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29 dubna 2004 o hygieně potravinNařízení 852/2004 se nevztahuje na (čl. 1, odst. 2): a) prvovýrobu pro soukromé domácí použití;
b) domácí přípravu potravin, manipulaci s nimi nebo na jejich skladování pro soukromou domácí spotřebu;
c) případy, kdy výrobce přímo dodává malá množství vlastníchproduktů z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli;
d) sběrná střediska a koželužny, které spadají do definice potravinářskéhopodniku pouze proto, že nakládají se surovinou pro výrobu želatiny nebo kolagenu.
c) krmení zvířat chovaných pro jiné účely než k produkci potravin;
d) přímé dodávky malých množství krmiv z prvovýroby na místní úrovni výrobcem pro místní hospodářství, k využití na těchto hospodářstvích;
e) maloobchodní prodej krmiv pro zvířata v zájmovém chovu.

Vzhledem k tomu, že ve výčtu (podle čl 2, část 2 Nařízení č. 183/2005) není uvedeno, že Nařízení o hygieně krmiv se nevztahuje na uvádění krmiv do oběhu, která jsou určena pro zvířata chovaná a krmena pro jiné účely než k produkci potravin, proto se Nařízení o hygieně krmiv vztahuje na krmiva pro „zájmová zvířata“, která jsou uváděna do oběhu a PKP, kteří uvádějí taková krmiva do oběhu, musí být registrováni podle čl. 9 Nařízení o hygieně krmiv.

PKP na které se nevztahuje čl. 2, část 2 Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv, jsou podle tohoto nařízení povinni odebírat krmiva pouze od registrovaných PKP (v případě do oběhu uváděné krmné mrkve, jsou PKP zodpovědní za to, že odebírají krmiva pouze od registrovaných PKP. Nemá-li PKP registraci (např.: obchodník, či prvovýrobce krmné mrkve), pak by tato krmná mrkev neměla být nakupována a používána pro krmné účely (viz čl.5 bod 6. Nařízení o hygieně krmiv).

Pozn.: Registraci provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, podle § 5 Zákona č. 91/1996 Sb., v platném znění a podle části V – Vyhlášky č. 356/2008 Sb.

Dotaz č. 14:

Prosím o sdělení, zda doplňková látka - viz přiložená etiketa - může být uváděna do oběhu ke krmným účelům?
 
Odpověď na dotaz č. 14:

Přiložená etiketa obsahuje tyto údaje:
- Obdukovaný preparát vitamínu D3
- Výrobce: XYZ, číslo schválení? XZ&12345678
- Hmotnost 20 kg
- 500000 I.U./g
- E 671
- Uchovávat v chladnu a suchu
- Číslo šarže: WW123456
- Datum výroby: 01.01.2009
- Konec záruční lhůty: 2 roky od data výroby

Označování doplňkových látek (DL) se provádí podle NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.
Toto nařízení v čl. 16. bod 1 uvádí, že: „Nikdo nemůže uvést na trh doplňkovou látku v krmivech nebo premix doplňkových látek, aniž by obal nebo nádoba nebyly na odpovědnost výrobce, baliče, dovozce, prodavače nebo distributora usazených ve Společenství označeny a aniž by na nich nebyly uvedeny přinejmenším v jazyce/jazycích členského státu, v němž je produkt uváděn na trh, pro každou přísadu tam obsaženou, viditelně, jasně, čitelně a nesmazatelně následující informace:“.

Výše uvedená DL podle Čl. 16 Nařízení o DL:

1.
odporuje písm. a) v označení není uveden specifický název doplňkové látky podle povolení před názvem funkční skupiny uvedené v povolení; Pozn.:
Podmínky povolení jsou uvedeny ve Vyhlášce č. 356/2008, v Příloze č. 11. Jako informativní, právně nezávazné zdroje, lze rovněž použít Registr společenství (Annex: List of additives), nebo Seznam DL (CZ).
Podle sloupce 2 Přílohy č. 11 má být uveden specifický název doplňkové látky pouze takto (a nijak jinak): VITAMIN D3 (přípravek) a funkční skupina podle Přílohy č. I Nařízení o DL zní:“ vitamíny, provitamíny a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem“.

2.
odporuje písm. e) v označení není uveden návod k použití a jakékoliv bezpečnostní doporučení týkající se použití a případně i specifických požadavků uvedených v povolení, včetně druhů zvířat a skupin, pro které je doplňková látka nebo premix doplňkových látek určen;
Pozn.:
Podle sloupce 4 a 6 Přílohy č. 11 musí být uvedeny druhy zvířat a povolené obsahy vitamínu ( mg/kg) kompletního krmiva, nebo denní dávky vztažené pro konkrétní druh a kategorii zvířat.
Podle sloupce 7 (jiná ustanovení) je nutné uvést v označení, že: „max. obsah (10 000 m.j./kg) je povolen pouze pro selata a telata v mléčných krmných směsích“.
Podle sloupce 7 je nutno rovněž uvést: „Současné podávání vitamínu D2 je nepřípustné“.

Provozovatel krmivářského podniku (výrobce, dodavatel), který uvedl do oběhu produkt ke krmení vitamín D3 (přípravek), který měl v označení pouze výše uvedené údaje, porušil:

- Nařízení 1831/2003 (PKP neoznačil DL v souladu s čl. 16)
- Nařízení 183/2005 (PKP podle písmene b) čl. 3 Nařízení č. 183/2005 nedodržel opatření a podmínky, které jsou nutné pro kontrolu nebezpečí a zajištění vhodnosti krmiv pro spotřebu zvířaty, s přihlédnutím k jejich zamýšlenému užití);
- Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů , tím, že DL nesplňuje některý z požadavků stanovených právními předpisy Evropských společenství (např.: čl. 16 Nařízení o doplňkových látkách).

Dotaz č. 15:

Podle čl.7 odůvodnění nařízení o hygieně krmiv musí být krmiva čerpána pouze z provozoven, které jsou registrovány, nebo schváleny. Pokud odebírám krmivo od spol., která vstupuje do prodejního řetězce pouze fakturačně, musí být tato spol. registrovaná-schválená? Je tato společnost provozem, nebo provozovatelem krmivář. podniku?? Děkuji za odpověď
 
Odpověď na dotaz č. 15:

Odpověď na tento musíme hledat zejména v pojmosloví legislativních předpisů. V Nařízení (ES) č. 178/2002, je v článku 3 je uvedeno, že:
- "krmivo" je látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, určené ke krmení zvířat orální cestou;
- "krmivářským podnikem" je soukromý nebo veřejný podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s produkcí, výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou nebo distribucí krmiv, včetně výrobce, který vyrábí, zpracovává nebo skladuje krmivo určené ke krmení zvířat na svém vlastním hospodářství;
- a "provozovatelem krmivářského podniku (PKP)" je fyzická nebo právnická osoba odpovědná za plnění požadavků potravinového práva v krmivářském podniku, který řídí. Toto nařízení rovněž vysvětluje, že "uvádění na trh" je držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové.

Proto tedy ve Vámi uváděném případě, kdy fyzická osoba „uvádí do oběhu krmiva“, a to formou pouze fakturační „tj. nemá tato krmiva fyzicky v držení“, musí být registrována/schválena podle Nařízení ES č. 183/2005, o hygieně krmiv, protože naplňuje rozsah výše uvedeného pojmu „uvádění na trh“. Výše uvedené pojmy tedy říkají, že každý kdo „má co do činění“ s krmivy (viz pojem), za výše uvedených podmínek, se stává provozovatelem krmivářského podniku (PKP) a kterákoli jednotka krmivářského podniku (např.: kancelář, sklad, výrobna, středisko, auto, aj.) se stává podle čl. 3 Nařízení 183/2005 jeho krmivářským provozem. Na tyto pojmy jsou pak „navázány“ povinnosti, uvedené zejména v Nařízení o hygieně krmiv a v Zákoně o krmivech a jeho prováděcích předpisech.

Nařízení ES č. 183/2005, o hygieně krmiv, čl. 17 odst. 2 říká, že „krmivářský podnik“(„PKP“) předloží příslušnému orgánu prohlášení, že krmivo jím uváděné na trh splňuje podmínky tohoto nařízení, ve formě, o které příslušný orgán rozhodne. V čl. 9 tohoto nařízení je pak uveden registrační postup. Článek 11 (Požadavky) pak říká, že: „Provozovatelé krmivářských podniků nesmí provozovat činnost bez registrace podle článku 9.......“.
Odebere-li PKP krmivo od neregistrovaného PKP, a užije-li ho, tak poruší čl. 5 odst. 6 Nařízení o hygieně krmiv, který zní:“ Provozovatelé krmivářských podniků a zemědělci odebírají a používají krmivo pouze z provozů, které jsou registrovány nebo schváleny v souladu s tímto nařízením“. Vzhledem k tomu, že krmiva jsou součástí potravního řetězce, jsou proto některé výše uvedené pojmy uvedeny rovněž v NAŘÍZENÍ č. 183/2005, a v Zákoně č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
Další informace ZDE

Dotaz č. 16:

Prosím o sdělení, zda v případě, že obdržím darem od registrovaného dodavatele krmnou směs, zda tento dar podléhá vedení evidence. Děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 16:

Základ odpovědi na tento dotaz musíme hledat zejména v pojmosloví legislativních předpisů. V Nařízení (ES) č. 178/2002 je v článku 3 je uvedeno, že:
- "sledovatelností" se rozumí možnost najít a vysledovat ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravinu, krmivo, hospodářské zvířete nebo látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva, nebo u níž se očekává, že takto přimísena bude;
- "uvádění na trh" je držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové.

V Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv je v čl. 21) uvedeno, že „dohledatelnost krmiv a složek krmiv“ v celém potravinovém řetězci je nezbytným prvkem zajištění bezpečnosti krmiv.

Z definice "uvádění na trh" tedy vyplývá, že rovněž „darování krmiva“ je „uváděním krmiva do oběhu“. Vzhledem k tomu, že se jedná o krmivo (viz dotaz č. 15), vztahují se na takového provozovatele krmivářského podniku (PKP) povinnosti uvedené v Nařízení o hygieně krmiv.
Jednou z těchto povinností je vedení evidence, která vyplývá z článku 4, a zejména z článku 5 Nařízení o hygieně krmiv, který jsou pro prvovýrobce uvedeny v Příloze I části A II a pro ostatní PKP jsou uvedeny v Příloze II. V Příloze II jsou požadavky na vedení evidence uvedeny v části „Vedení záznamů“.

„Darování“ krmiva je tedy činností, která podléhá dikci Nařízení o hygieně krmiv a PKP, který krmivo daruje má povinnost vést evidenci o uvedení do oběhu. Rovněž PKP, který krmivo přijme, má povinnost vedení evidence podle čl. 5, Přílohy č. II. Nařízení o hygieně krmiv.

Dotaz č. 17:

Prosím posouzení správnosti přiložené etikety – dietního krmiva. Děkuji za odpověď
 
Odpověď na dotaz č. 17:

Problematika „dietních krmiv“ je často opakujícím se dotazem, a vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitou oblast zasahující specificky do výživy zvířat, které vyžadují odborné výživářsko - dietetické znalosti, budeme o dietních krmivech nejdříve informovat obecně.
V případě nejasností, prosíme o zaslání upřesňujících dotazů.

Jak již z názvu vyplývá, jedná se o krmiva, která mají striktně legislativně určené podmínky použití, které jsou uvedeny v Zákoně o krmivech a jeho prováděcí vyhlášce.

Základ odpovědi musíme hledat v legislativním pojmosloví. V § 2 Zákona o krmivech je uvedeno, že:
- krmivem pro zvláštní účely výživy (dále jen „dietní krmivo“) je krmivo, které se svým specifickým složením nebo způsobem výroby zřetelně odlišuje od běžných krmiv a je určeno k zajištění zvláštních výživářsko-fyziologických účelů a nejedná se o veterinární přípravky nebo léčiva.
- „zvláštním účelem výživy“ je zajištění specifických výživářsko-fyziologických požadavků určité kategorie hospodářského nebo domácího zvířete, jehož trávení, vstřebávání nebo látková výměna mohou být dočasně nebo nevratně narušeny, jež může mít užitek z příjmu krmiva, které odpovídá jeho stavu.

Termín „dietní“ je vyhrazen jen pro krmiva pro zvláštní účely výživy, které jsou v seznamu určených užití v příloze č. 10 vyhlášky, a jsou v souladu se zvláštním účelem výživy uvedeným ve sloupci 1 této přílohy.

U krmiv, která nejsou uvedena v seznamu zvláštních účelů užití nesmí být označení „dietní“ uváděno.

Dietní krmivo, tedy musí splňovat požadavky výše uvedených definic a dále:
a) dietní krmivo, je krmivo, a proto k jeho výrobě se vztahují obecné požadavky na bezpečnost krmiv(např.: použití krmných surovin, doplňkových látek, požadavky na registraci, na dohledatelnost, požadavky na PKP a jejich odpovědnost atd.)


b) dietní krmiva, jsou krmiva pro zvláštní účely výživy, jejichž podmínky výroby a užívání jsou uvedeny v Příloze č. 10 Vyhlášky, kterou se provádí zákon o krmivech.
- Obecná ustanovení Přílohy č. 10 Vyhlášky (část A)
- Seznam určených užití Přílohy č. 10 Vyhlášky (část B)

c) Dietní krmiva jsou označována a balena podle Zákona o krmivech (§ 11; 12 a 13); dále podle § 20 a v příloze č. 10 části B (deklarace) Vyhlášky. Specifické požadavky na označování jsou uvedeny v § 21 Vyhlášky, kterou se provádí Zákon o krmivech.


d) Upozorňujeme, že v případě dietních krmiv se nejedná o veterinární přípravky nebo léčiva, přestože v označení je v některých případech povinnost uvést informaci „Před použitím (nebo před prodloužením doby používání) se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.


e) Upozorňujeme, že podle odst. 6 § 21 lze pouze u dietních krmiv upozornit na určitý patologický stav (podle Přílohy 10, část B, sloupec č. 1).


f) Upozorňujeme, že v označení „všech jiných krmiv, než dietních“ nesmějí být uvedeny údaje, které mohou vyvolávat představu, že výrobek odstraňuje nebo zmírňuje nemoce nebo zabraňuje onemocněním zvířat, která nejsou způsobena nedostatečnou výživou. Tento zákaz se netýká údajů o obsahu látek používaných plošně k prevenci parazitárních invazí u zvířat a krmiv pro zvláštní účely výživy zvířat.

Posouzení správnosti zaslané etikety. Zaslaná etiketa ZDE
Posouzení etikety ZDE

Dotaz č. 18:

Prosím o posouzení části označení u přiložené etikety premixu: „PREMIX fytogenních látek k posílení respiračního traktu“. Je toto označení v souladu s par. 11, odst. 3 Zákona o krmivech?
 
Odpověď na dotaz č. 18:

na etiketě je m.j. uvedno:
- „PREMIX fytogenních látek k posílení respiračního traktu“;
- „Senzorická doplňková látka: směs z aromatických látek a esenciálních olejů“
- „Účel použití: „pro posílení respiračního traktu“
- „Složení: směs z aromatických látek a esenciálních olejů, nosič (E 551b)“

§ 11 odst. 3 Zákona č. 91/1996 SB., ve znění pozdějších předpisů říká, že: „V označení nesmějí být uvedeny údaje, které mohou vyvolávat představu, že výrobek odstraňuje nebo zmírňuje nemoce, nebo zabraňuje onemocněním zvířat, která nejsou způsobena nedostatečnou výživou. Tento zákaz se netýká údajů o obsahu látek používaných plošně k prevenci parazitárních invazí u zvířat a krmiv pro zvláštní účely výživy zvířat“.
Označování doplňkových látek (DL) se řídí podle Nařízení ES 1831/2003, článek 16. Ke způsob označování některých DL jsme se již vyjadřovali, např.: v odpovědi na dotaz č. 14.

Některé názory k zaslanému označení:


1) podle čl. 16, odst. 1 by jako označení funkční skupiny mělo být uvedeno: „Senzorické doplňkové látky“, místo „Senzorická doplňková látka“, protože se jedná o „PREMIX zchutňujících látek“.
2) podle čl. 16, odst. 2 může být u zchutňujících látek, které nemají stanoven kvantitativní limit uvedeno: „směs zchutňujících látek“ (pokud nejsou DL uvedeny výčtem podle čl. 16 odst. 1). V označení nejsou tyto informace tímto způsobem uvedeny.
3) pokud se tedy v daném případě jedná o směs DL se zchutňujícím účinkem, tak pro tuto funkční skupinu již nesmí být uváděny jiné účinky, tj. v daném případě v označení, resp., v účelu použití „podpora respiračního traktu“. Důvodem je tedy to, že podle Přílohy I, odst. 2, písm. b) Nařízení 1831/2003 se rozumí účinkem (rozuměno účel použití) účinnost látek, které zvyšují vůni a chutnost krmiva
4) podle Přílohy III, písm. f) se pro zchutňující látky musí uvádět jejich množství, které je zapracované do premixů. Tento údaj v označení chybí.

Dotaz č. 19:

Dobrý den, chtěl bych vědět jaká pravidla je nutné dodržovat pro výkup, skladování a zpracování GMO Kukuřice od prvovýrobce z ČR
 
Odpověď na dotaz č. 19:

Krmiva obsahující, sestávající či vyrobená z neschválených geneticky modifikovaných organismů, jsou v souladu s příslušnou legislativou považována za „biologické nebezpečí, či riziko“ a nepovolený GMO v krmivu je hodnocen jako „kontaminant“.

Povoleno je využívat pouze schválená GM krmiva tj.:
- jsou uvedeny v Registru ES
- jsou používány v souladu s příslušnou legislativou

Základním nástrojem řízení rizika pro zamezení biologické kontaminace nepovolenými GMO a pro dodržování zákonných předpisů, které mají vztah k GMO, je dodržování zásad správné praxe, z nichž některé uvádíme:

POŽADAVKY NA SLEDOVATELNOST A OZNAČOVÁNÍ KRMIV SESTÁVAJÍCÍCH Z GMO NEBO OBSAHUJÍCÍCH GMO

POŽADAVKY NA SLEDOVATELNOST A OZNAČOVÁNÍ KRMIV VYROBENÝCH Z GMO

NĚKTERÉ ZÁSADY SPRÁVNÉ PRAXE PŘI POUŽÍVÁNÍ GM KRMIV

Dále pro dodržování, či zpracování SP/HACCP doporučujeme informace:
Panel GMO
ZPRÁVU KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ Č. 1830/2003 (ČESKY)
ZPRÁVU KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ Č. 1829/2003 (ČESKY).

Dotaz č. 20:

Dobrý den, prosím o radu ohledně označování krmné suroviny pšeničné otruby. Dle vyhlášky č. 356/2008 paragrafu 7 odstavce 4 se u krmných surovin, pokud není v příloze č.4 uvedeno jinak, deklaruje vždy vlhkost nad 14% a obsah popela nad 2,2% v sušině. V příloze č.4 k pšeničným otrubám je uveden jako závazně deklarovaný jakostní znak vláknina. Znamená to tedy, že musím uvádět všechny tři deklarované znaky - vlhkost, popel, vlákninu nebo jen vlákninu? Existují někde limity obsahu vlákniny a v jakých jednotkách se uvádí - v g/kg nebo v %? Předem děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 20:

U krmné suroviny - pšeničné otruby (poř. číslo 1.26 Přílohy 4 část B Vyhlášky č. 356/2008 Sb.) se bude vždy (povinně) deklarovat jen obsah vlákniny. Obsah vlákniny se bude vždy deklarovat ve smyslu sloupce č. 3, a to i v případě, že by se jednalo o krmnou surovinu uvedenou do oběhu jako „výrobky a vedlejší výrobky z obilovin“, podle sloupce 2 části C výše uvedené přílohy.

Obsah vlhkosti a obsah popela nerozpustného v HCl se musí (povinně) deklarovat za předpokladu, že je vlhkost vyšší než 14% a obsah popela vyšší než 2,2% v sušině. Pro úplnost ještě uvádíme, že obsah vlhkosti musíte vždy deklarovat, pokud Vás o to požádá odběratel ( viz - jak správně uvádíte § 7 odst.4 vyhlášky 356/2008 Sb).
Pro pšeničné otruby nejsou žádné limity pro obsah vlákniny stanoveny (předpokládáme, že nemáte na mysli tolerance ve smyslu Přílohy 5).
Uvádění jednotek (%, nebo g/kg) u krmných surovin není v žádném právním předpise taxativně vymezeno. Existují ale názory, které např. odvíjejí uvádění deklarovaných jednotek od způsobu uvádění stanovených analytických výsledků (které mohou být uváděny např. v %).
Nicméně naším názorem je fakt, že je v podstatě jedno v jaké jednotce, tj. zda v %, nebo g/kg je u krmných surovin deklarovaný znak uveden, a to z důvodu velmi jednoduchého vzájemného přepočtu (např.: 30% vlákniny = 300 g/kg vlákniny a naopak).

Vyjadřování v % je ale obvyklejší než v g, a více odpovídá vyjadřování výsledků analýz. Pokud ve sloupci uvádějícím povinné znaky pro deklaraci určité krmné suroviny je uvedena jednotka (např.:%;g), pak lze doporučit vyjádření analýzy v této jednotce.

V této souvislosti rovněž upozorňujeme, že Evropskou komisí již byl schválen „“Návrh Nařízení o uvádění do oběhu“, který v sobě rovněž zahrnuje označování krmných surovin.

Dotaz č. 21:

U jakého zvířete je potřeba doplňovat vitamín C a proč?
 
Odpověď na dotaz č. 21:

Vitamin C je vitaminem pouze pro člověka a morče. Jinak je to jen jedna z živin označována názvem kyselina L-askorbová. Všichni savci s výjimkou výše uvedených obvykle nepotřebují doplňovat kyselinu L-askorbovou. Nedostatek může nastat jen ve velmi stresových podmínkách (obvykle extremní letní teplota) a při vysokých výkonech (např. dostihový kůň, aj.). Vedlejším významem kyseliny L-askorbové je účinnost jako antioxidant. Pokud nemáme levnější zdroje antioxidantů (např. BHT nebo BHA) je možné využít antioxidační účinky kyseliny L-askorbové.

Upozorňujeme, že substance - vitamíny - jsou doplňkové látky (DL) a jejich používání k výrobě krmiv a ke krmení se řídí obecně Nařízením o DL a právními předpisy, kterými byla konkrétní DL povolena - viz anex DL CZ, nebo anex DL EN. Substance - jako antioxidanty - lze k výrobě krmiv a ke zkrmování použít, pokud je tato technologická DL uvedena ve funkční skupině „antioxidanty“.

Viz také dotaz č. 14.
Viz také ZDE.

Dotaz č. 22:

Prosím o stanovisko k okyselování nestandardního mléka kyselinou mravenčí ke krmným účelům/pro telata/ Je kyselina mravenčí vhodná ? Děkuji předem za vyjádření.
 
Odpověď na dotaz č. 22:

Dotaz rozdělujeme na dvě části. První část se dotýká použitelnosti doplňkové látky, druhá část reaguje na její vhodnost k okyselení mléka.

První část: Kyselina mravenčí, pokud je použita k výživě zvířat se stává doplňkovou látkou (DL) a z toho důvodu se její používání řídí Nařízením o DL. Tato DL je povolena Směrnicí Rady 70/524/ECC, resp. podmínky pro její použití jsou podle čl. 9 této směrnice uvedeny v „Seznamu schválených aditiv“, případně v Anexu DL.

1. kyselina mravenčí je povolena pro technologické účely, ve funkční skupině „konzervant“ /preservatives/ pod kódem E 236. Toto povolení omezuje použití kyseliny mravenčí ve sloupci 7 takto: v návodu k použití musí být uvedeno: „Kys.mravenčí nesmí být použita samostatně ani ve směsi s jinými kyselinami, kde představuje více než 50 % váhy směsi, k aerobní kyselé konzervaci neošetřených obilovin s obsahem vlhkosti nad 15 %“.

Jak z odpovědi vyplývá, při používání DL je povinností každého uživatele seznámit se s podmínkami použití konkrétní DL.
DL - kyselina mravenčí - E 236, pokud je uvedena do oběhu jako „konzervant“ musí být označena podle čl. 16 Nařízení 1831/2003 , m.j. tam musí být v návodu na použití uvedena výše uvedená věta.

2. kyselina mravenčí je povolena pro technologické účely, ve funkční skupině „zchutňovadla“ /flavourings/, kde již nemá žádné další omezení
3. kyselina mravenčí podle čl. 10 Nařízení o DL, je povolena jako silážní přípravek. Více rovněž ZDE
4. funkční skupina „regulátory kyselosti“ (nesprávný termín „okyselovadlo“) je specifickou skupinou, se samostatnými podmínkami povolení pro použití. Kyselina mravenčí není povolena jako regulátor kyselosti.

Kyselinu mravenčí, jako DL, lze deklarovaně použít pouze jako konzervant ke konzervaci vlhkých obilovin, jako zchutňovadlo, nebo silážní přípravek, a musí být vždy označena podle čl. 16 Nařízení o DL.
Viz také dotaz č. 14.
Viz také ZDE.


Druhá část: Kyselina mravenčí má nesporně konzervační účinky,ale nelze deklarovat její použití jako regulátor kyselosti (konzervační účinky má rovněž kyselina citrónová, kterou lze použít jako technologickou DL, ze skupiny konzervantů ke konzervaci bez jakéhokoliv omezení). Nicméně, pokud hodláte využít konzervačních účinků kyseliny mravenčí, lze např.: navrhnout, aby Váš dodavatel Vám dodal kyselinu mravenčí jako DL – účel užití - zchutňovadlo,a pak lze samozřejmě využít i její synergický okyselující účinek. Kyselina mravenčí ale nesmí být pro tento případ deklarována ani jako funkční skupina konzervant, ani jako regulátor kyselosti (nesprávně okyselovadlo).

Dotaz č. 23:

Dobrý den, můžete mi prosím sdělit,jaká je maximální horní hranice, která může být v krmivu pro žír prasat co se týká těchto mykotoxinů: Zearalenon v mikrogramech/kg Vomitoxin(DON) v mikrogramech/kg Děkuji
 
Odpověď na dotaz č. 23:

Pro provozovatele krmivářských podniků jsou stanoveny doporučené limity pro fusáriové toxiny v DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 17. srpna 2006 o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2 a HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat.

Podle tohoto doporučení jsou maximální limity pro žír prasat (miligramy/kg) tyto:
1.Deoxynivalenol (DON; Vomitoxin): doplňková a kompletní krmiva pro prasata ...........0,9
2.Zearalenon: doplňková a kompletní krmiva pro výkrm prasat.......................................0,25
Směrné hodnoty v mg/kg (ppm) pro krmivo s obsahem vlhkosti 12 %.

Další informace (a daleko více) naleznete v KVĚTNOVÝCH AKTUALITÁCH portálu WWW.BEZPECNA-KRMIVA.CZ

Dotaz č. 24:

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je na etiketě přípravku používaného jako konzervační látka pro siláže nutno uvádět denzitu CFU/g každého jednotlivého bakteriálního kmene nebo je možné vyjmenovat jednotlivé bakteriální kmeny s jejich přesným číslem kmene a počet jednotek tvořících kolonie /CFU/kg) deklarovat jako sumu všech kmenů v přípravku obsažených?
 
Odpověď na dotaz č. 24:

NAŘÍZENÍ (ES) č. 1831/2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, čl. 16, v bodu 3 uvádí, že: „kromě informací uvedených v odstavci 1 musí obal nebo nádoba s doplňkovou látkou patřící do funkční skupiny uvedené v příloze III obsahovat viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné informace stanovené v uvedené příloze“. Příloha III „POŽADAVKY NA SPECIFICKÉ OZNAČOVÁNÍ UPLATŇOVANÉ NA URČITÉ DOPLŇKOVÉ LÁTKY V KRMIVECH A NA PREMIXY“ následně pod písmenem c) uvádí pro mikroorganismy tyto požadavky:
— konec záruční lhůty nebo trvanlivosti ode dne výroby,
— návod k použití,
— identifikační číslo kmenu a
— počet jednotek tvořících kolonie na gram.


Proto tedy na etiketě přípravku používaného jako konzervační látka pro siláže je nutno uvádět CFU/g pro každý jednotlivý bakteriální kmen.

Dotaz č. 25:

Prosím o odpověď, zda jako dopravce potřebuji nějaký certifikát, aby mi zákazník s důvěrou svěřil přepravy kukuřice na sklápěcích návěsech. Děkuji
 
Odpověď na dotaz č. 25:

Protože ve svém dotazu neuvádíte přímo, že se jedná o krmivo (může se jednat také o potravinářské, nebo průmyslové použití), podotýkáme, že další výklad se týká pouze krmiv.

Nařízení ES č. 183/2005 o hygieně krmiv v článku 7 odůvodnění m.j. uvádí povinnost: „aby krmivářské podniky odebíraly a užívaly krmiva pouze z provozů registrovaných nebo schválených v souladu s tímto nařízením“. Touto větou je dán požadavek „REGISTRACE“ na všechny provozovatele krmivářských podniků (PKP). Pokud dopravce přepravuje krmiva (krmné složky), stává se PKP a musí splňovat a dodržovat požadavky výše uvedeného Nařízení o hygieně krmiv.

V čl. 19 odůvodnění jsou uvedeny obecné povinnosti PKP ve vztahu k registraci, tj.: „aby mohly být krmivářské podniky registrovány nebo schváleny, měly by v souvislosti se svými operacemi splňovat několik podmínek týkajících se prostor, zařízení, zaměstnanců, produkce, kontroly jakosti, skladování a dokumentace, s cílem zajistit bezpečnost krmiv i dohledatelnost produktu. Tyto podmínky by měly být rozlišné, aby bylo možné zajistit jejich vhodnost pro různé druhy krmivářských podniků“.

Mezi základní požadavky na dopravce krmných složek, podle Nařízení ES č.183/2005, patří:

  1. Povinnost registrace (jak již bylo řečeno vyplývá z Nařízení o hygieně krmiv) a způsob a rozsah provedení registrace je uveden v § 5 Zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, v platném znění a v § 22 Vyhlášky č. 356/2008 Sb. Registrační formuláře jsou k dispozici na stránkách ÚKZÚZ www.ukzuz.cz. Tato organizace rovněž administruje příjem těchto žádostí o registraci. Formuláře rovněž zde a zde.
  2. Podle čl. 6 odůvodnění Nařízení o hygieně krmiv je hlavním cílem nových pravidel hygieny stanovených v tomto nařízení zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin a krmiv.
  3. Doprava krmiv spadá (podle Nařízení o hygieně krmiv) do činností na úrovni „prvovýroby“. Požadavky na PKP na úrovni prvovýroby jsou uvedeny v Příloze č. I a v Příloze č. III.
  4. Mezi nejdůležitější povinnosti dopravce, které jsou obsaženy v zásadách správné praxe: a) v možné míře zajistit, aby přepravované krmné složky byly v rámci jejich odpovědnosti chráněny před kontaminací a znehodnocením
    b) udržovat čistotu vozidel používaných při přepravě krmiv;
    c) dle potřeby provádět po čištění vhodnou desinfekci vozidel;
    d) vést evidence (tzv. dohledatelnost – viz rovněž čl. 7 odůvodnění 183/2005)
  5. Z dalších zdrojů pro dodržování správné praxe v oblasti dopravy krmiv uvádíme např.:

    Stanadard GMP+ B 4.1, který se týká výhradě dopravy krmiv.
DALŠÍ INFORMACE (A DALEKO VÍCE) NALEZNETE V ČERVNOVÝCH AKTUALITÁCH PORTÁLU WWW.BEZPECNA-KRMIVA.CZ

Dotaz č. 26:

Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat, zda chci-li produkovat a prodávat (obchodovat s dovezeným zbožím) návnady a nástrahy pro sportovní rybolov (granule pro vnadění kaprů, boilies apod.) musím mít registraci výrobce krmiv nebo ne?
Nevím totiž, je-li to krmivo určené pouze pro sportovní rybolov a ne pro každodenní použití v klasickém odchovu ryb považováno z hlediska zákona za krmivo nebo ne.
 
Odpověď na dotaz č. 26:

Pro odpověď na Váš dotaz musíme vycházet z definice „krmiva“ a k čemu je krmivo/návnada určeno/a.

KRMIVO
Ke krmení se vztahují tyto definice:
V Zákoně č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších úprav se:
- KRMIVEM se rozumí produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný, a produkt jeho průmyslového zpracování, organická a anorganická látka, s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky , které jsou určeny ke krmení zvířat , samostatně nebo ve směsích,
a
- PRODUKTEM URČENÝM KE KRMENÍ ZVÍŘAT (dále jen „produkt ke krmení“ ) se rozumí krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené k použití v krmivech nebo pro krmení zvířat.

Z výše uvedených definic pak lze odvodit, že ten, kdo uvádí do oběhu KRMIVA (včetně krmiv pro ryby) musí toto krmivo označit ve smyslu právních předpisů pro krmiva. Takovýto produkt (krmivo) musí být bezpečný, a provozovatel krmivářského podniku, tj. ten, kdo krmivo vyrábí, uvádí do oběhu a zkrmuje podléhá registraci podle Zákona o krmivech.

NÁVNADA PRO RYBY
Návnady pro ryby se používají dvojího typu:
  • a) návnady, které slouží pouze k umístění na háček (knedlíčky, těsta, aj.) a mají za cíl rybu navnadit a přinutit kousnout do návnady a v momentě kousnutí již ryba návnadu nesežere, tzn., že návnada není pro rybu zdrojem živin a výrobcem/dodavatelem není tento produkt uváděn do oběhu jako KRMIVO a konečný uživatel by takový produkt neměl rybám zkrmovat. Pokud tedy jakýkoliv produkt NENÍ URČEN pro zkrmování a není krmivem (viz výše uvedené definice), tak by tento produkt vůbec neměl obsahovat slova „krmivo“ a „zkrmování“ a na tento produkt by se pak nevztahovaly požadavky krmivářských právních předpisů.
  • Poznámka:
    Bohužel často se stává, že ryba ukusuje návnadu po malých částech, nebo návnada z háčku spadne a v konečném důsledku je malá část návnady použita jako krmivo. Také je obvyklé, že rybář mění návnadu na háčku pravidelně i několikrát za hodinu (u těch návnad, kde se vodou vyplavuje účinná látka) a pak odstraněnou starou návnadu automaticky hodí do vody a použije ji jako lákadlo pro ryby. Podobně je to u různých „těst“, kdy připravená návnada se domů neodnáší a po skončení rybolovu se nahází do vody. Rybářem takto použitá návnada, kterou následně ryba požírá jako zdroj živin má již charakter krmiva.
  • b) návnady, které slouží k přilákání ryb na místo, kde sedí rybář a chce je chytit na stejný typ návnady na háček. V tomto případě dochází k tomu, že je návnada několik dnů (týdnů) krmena a pak se jednoznačně jedná o KRMIVO a platí pro tento typ všechny předpisy jako pro krmiva. Provozovatel krmivářského podniku, který takové krmivo uvádí do oběhu podléhá registraci.
Samozřejmě je ještě celá řada návnad pro ryby, které jsou vyráběny moderními technologiemi – neobsahují žádné krmné složky (plovoucí, postupně klesající, umístěné na dně, atd.) - na které se definice KRMIVA nevztahuje.

ZÁVĚR
Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici označení krmiva/návnady, včetně případného způsobu použití, nemůžeme jednoznačně Vámi uvedený produkt označit ani jako krmivo, ani jako návnadu. Nicméně z výše uvedeného vysvětlení by pro Vás mělo být velmi snadné charakteristiku krmiva/návnady určit.

Pro detailnější posouzení Vašeho dotazu je nutné zaslat etiketu (označení) produktu (kterou můžete přiložit), a to včetně způsobu jeho použití.

Dotaz č. 27:

Kolem pytlů se šrotem pro nosnice a kolem otrub se na zemi i na pytlích objevuje mazlavý tmavý prach . Po smetení se mi zdálo, že se prach hýbe . každý den je toho víc. O co se jedná a co se s tím dá dělat ? A jak se tomu dá příště předejít. Děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 27:

Na základě praktických zkušeností lze usuzovat, že se jedná o přemnoženého roztoče moučného, který při masivním výskytu vytváří souvislý povlak šedobílé až šedé barvy. Bez bližšího posouzení šrotu a otrub je ale obtížné jednoznačně stanovit o jaké skladištní škůdce se jedná (nutné provést posouzení pod lupou nebo lépe pod mikroskopem). Likvidace roztočů je možná za předpokladu úplného vyklizení prostoru, kde jsou pytle uloženy a obsah pytlů zkompostovat nebo spálit pokud je zasažen roztoči. Skladovací prostor mechanicky vyčistit a pokud to stavební řešení umožňuje, provést jeho dezinsekci oprávněnou organizací. V krajním případě, pokud nelze dezinsekci provést, vystříkat prostor vápenným mlékem s přidáním síranu měďnatého (3 % roztok) a teprve po vyschnutí prostor používat ke skladování krmiv. Pokud do prostoru budou vráceny původní obaly s krmnou směsí nebo otrubami je nutné se přesvědčit, zda tato krmiva neobsahují roztoče.

Pro přesnější posouzení případu DOPORUČUJEME přiložit k dotazu i fotografie.

Vzorky krmiv s obsahem škůdců můžete rovněž zaslat k posouzení na adresu: Ústav výživy zvířat a pícninářství, Prof. Ladislav Zeman CSc., Agronomická fakulta MZLU v Brně Zemědělská 1, 613 00 Brno.

Další informace:
Bezobratlí živočichové (skladištní škůdci – brouci, roztoči a hmyz) patří mezi Kontaminující látky biologického charakteru (Biologická rizika) a jejich výskytu většinou předchází hrubé závady charakterizované nedodržováním hygienických předpisů při výrobě uskladnění a manipulaci s krmivy.

Je důležité si uvědomit, že zkrmování krmiv s obsahem živých skladištních škůdců je podle Zákona o krmivech zakázáno. V prováděcí vyhlášce č. 356/08 Sb., resp. v její příloze jsou uvedeni výčtem skladištní škůdci, včetně jejich vyobrazení zde.

V odpovědi č. 6 jsme se zabývali významnými skladištními škůdci. Zde je uveden přehled vyobrazených /vyfocených/ skladištních škůdců, včetně jejich vývojových stádií a možnostmi chemické ochrany.

Základní podmínkou ochrany před skladištními škůdci je dodržování správných skladovacích postupů. Základní principy skladování jsou uvedeny v sekci správná praxe na tomto webu zde a zde. Zahraniční systém správné praxe GMP+ se zabývá správným skladováním např.: ve standardu č. 3; 5 a 7.1 (určen pro drůbež, včetně skladování krmiv). V odpovědi č. 7 jsme se zabývali ošetřením napadeného ječmene.

Dotaz č. 28:

Dobrý den. Jsem OSVČ a zaregistroval jsem si provoz jako dodavatel. Budu pouze nakupovat balené granule, šroty, ..(pro králíky, nosnice, ..) od výrobců KKS (např. xxxxxx), skladovat u sebe v jedné místnosti a následně prodávat maloodběratelům (chovatelům). Co vše musím k tomu mít vypracováno (doufám že ne celý HACCP). Je někde uveden přesný soupis jednotlivých dokumentů (popřípadě vzorů), nutných k výše uvedené činnosti? Děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 28:

Odpověď na Váš dotaz najdeme v Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv.
Podle čl. 6 odůvodnění Nařízení č. 183/2005 má primární odpovědnost za bezpečnost krmiv provozovatel krmivářského podniku (PKP). V tomto čl. je m.j. také uvedeno, že obecné provádění postupů založených na zásadách analýzy nebezpečí a kritických kontrolních bodů (dále jen "HACCP") by spolu s uplatňováním správné hygienické praxe mělo zesílit odpovědnost PKP.
Podle článku 5, odst. 2 jako PKP dodržujete Přílohu č. II tohoto nařízení (Příloha I Nařízení je určena pro prvovýrobu).. Příloha II stanovuje požadavky na operace, jako jsou: ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ; ZAMĚSTNANCI; VÝROBA; KONTROLA JAKOSTI; SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA; VEDENÍ ZÁZNAMŮ; STÍŽNOSTI A STAŽENÍ PRODUKTU. Uvedené požadavky platí jak např. pro výrobce premixů, či krmných směsí, tak pro dodavatele, byť pouze již vyrobených krmných směsí, nebo krmných surovin (což je právě Váš případ), z čehož je patrný nepoměr v požadavcích ve vztahu k možnému ohrožení zdraví lidí a zvířat.

Na tento nepoměr pamatuje čl. 15 odůvodnění Nařízení č. 183/2005, který m.j. říká, že zásady HACCP ve výrobě krmiv by měly brát v úvahu zásady obsažené v Codex Alimentarius, ALE MĚLY BY UMOŽŇOVAT DOSTATEČNOU PRUŽNOST VE VŠECH SITUACÍCH. V některém krmivářském podniku není možné stanovit kritické kontrolní body a V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH MŮŽE SPRÁVNÁ PRAXE NAHRADIT MONITOROVÁNÍ KRITICKÝCH KONTROLNÍCH BODŮ. Požadavek na uchování dokladů podle uvedeného kodexu by měl být pružný, aby se předešlo nadměrnému zatížení velmi malých podniků.
Z uvedeného článku lze m.j. odvodit, že:
- požadavky systému HACCP musí být „pružné“ (ve vztahu k bezpečnosti krmiv), což v podstatě dává PKP možnost, aby použil(dokumentoval) k sledování a hodnocení rizika pouze ty operace podle Přílohy II, kterými by mohl způsobit ohrožení zdraví lidí, nebo zvířat
- pokud systém správné praxe obsahuje principy HACCP uvedené v čl. 6 Nařízení o hygieně krmiv (včetně čl. 7 – požadavky na dokumentaci), pak může správná praxe nahradit systém HACCP. Všichni PKP mohou použít Pokynů pro správnou praxi. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici vnitrostátní pokyny v souladu s článkem 21, lze pro Váš případ použít RELEVANTNÍ ČÁSTI z již vydaných správných praxí, např.: brožura ZZN Správná praxe pro skladování a přepravu krmiv, doplňkových látek a premixů, HACCP, výroby premixů a krmných směsí určených zvířatům poskytujícím produkty pro výrobu potravin, nebo brožura Skladovací řád.
Ze zahraničních správných praxí se zabývá oblastí skladování např.: systém GlobalGap, nebo systém GMP+, který má speciální Standard B3 , který je zaměřen na obchodování a skladování krmiv, a který již zahrnuje principy HACCP. Nicméně většina výše uvedených zdrojů uvádí komplexní podmínky na skladování. Pro Váš případ je možné doporučit použít z těchto dokumentů jen části, které se týkají Vašeho provozu, zejména s ohledem na požadavky na sucho, čistotu, nepřítomnost škůdců, zda se jedná pouze o skladování balených krmiv, nebo volně ložených, atd. Vždy je nutno mít na paměti zdravotní nezávadnost krmiv.

Z výše uvedeného vyplývá i požadavek na vedení dokumentace, který vychází z požadavků čl. 6 a Přílohy II Nařízení o hygieně krmiv (případně z Pokynů pro správnou praxi). Vzhledem k tomu, že rovněž požadavky na dokumentaci by měly být „pružné“, tj. každý PKP si je může přizpůsobit na své podmínky, proto autorům tohoto portálu není znám přesný výčet závazných požadavků na dokumentaci, ani závazných vzorů pro dodavatele krmiv.

Dotaz č. 29:

Dobrý den, od jednoho našeho dodavatele máme nabídku dodávat na český trh produkt u kterého z materiálů vyplývá, že se jedná o mannanooligosacharidy (MOS), získávané ze stěn buněk kvasnic Saccharomyces cerevisiae. Materiál, který dává výrobce k dispozici spíše popisuje využitelnost produktu, než aby udával zařazení a parametry dle krmivářské legislativy. Můžete mi, prosím, poradit, jak produkt označit, do jaké skupiny ho zařadit (doplňkové látky, určité proteinové krmivo atd.) dle legislativy a jaké jakostní znaky uvádět na etiketě? Předem děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 29:

Označování krmiv při jejich uvádění do oběhu je vymezeno požadavky právních předpisů, a to § 11 zákona o krmivech, kde je m.j. uvedeno, že: provozovatel (PKP) je povinen při výrobě a uvádění krmiv do oběhu označit je údaji v souladu s předpisy Evropských společenství, Zákonem o krmivech a prováděcím právním předpisem a současně je povinen uvést označení na každém jednotlivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitelné, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměnitelné a údaje nesmí uvádět v omyl.
Prováděcí právní předpis – vyhláška č. 178/2009 Sb., uvádí ve Vyhlášce č. 356/2008 Sb., resp. § 17 ukládá uvést na označení m.j. údaj „KRMNÁ SUROVINA“ (KS); v označení určitých proteinových krmiv (UPK) musí být uvedeny m.j. všechny údaje podle přílohy č. 6, což umožní jasnou identifikaci o jaké UPK se jedná. Rovněž se může jednat o nějaké doplňkové krmivo a v tom případě podle § 19 to musí být v označení jednoznačně uvedeno. Doplňkové krmivo pak musí mít v označení m.j. uveden krmný návod/návod k použití, který rovněž nesmí uživatele uvádět v omyl. U KS a UPK nemusí být krmný návod uveden, ale odběratel si jej může od dodavatele vyžádat.

Z Vámi dodaných údajů nejsme schopni zjistit, zda se nemůže rovněž jednat o nějakou doplňkovou látku/premix. V takovém případě je Saccharomyces cerevisiae povolen pro některé DL ve funkční skupině např.: přírodní produkty nerostlinného původu; stopové prvky (organické formy); mikroorganismy; stabilizátory střevní flóry. Pokud by v návodu v použití bylo např.: využití produktu k eliminaci (vyvazování) mykotoxinů, pak je nutné v této souvislosti upozornit na novou funkční skupinu doplňkových látek (DL). Problematika označování DL byla zmíněna v odpovědích č.: 14,21 a 22.

Obecně je tedy nutné u všech nakupovaných/do oběhu uváděných krmných složek vyžadovat úplné a přesné označování.
V případě jakýchkoliv pochybností, což může být Váš případ, doporučujeme vyžádání dalších informací tak, aby došlo k jednoznačné identifikaci krmné složky.


Doporučujeme přiložit označení /etiketu/ krmiva.

Dotaz č. 30:

Prosím o sdělení, které enzymy (mimo fytázy) lze použít do KS pro prasnice a v jakých dávkách. Děkuji
 
Odpověď na dotaz č. 30:

V současné době není pro prasnice (sow) povolena žádná doplňková látka (1831/2003) ze skupiny „ENZYMY“ (mimo různých forem enzymu fytázy).

Dotaz č. 31:

: Do předpisů (Zákon č. 91/ 1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška (č. 358/ 2008 Sb.) jsou implementovány desítky nařízení a směrnic EU, ve kterých se jen obtížně orientuji. Platí všechna nařízení a směrnici stejně ve všech členských státech EU? Nebo jsou české předpisy ještě přísnější?
 
Odpověď na dotaz č. 31:

Portál www.bezpecna-krmiva.cz v části legislativa uvádí, že pokud krmiva splní zejména bezpečnostní legislativní podmínky, je možné krmivo definovat jako bezpečné, a to jak pro hospodářská, tak pro domácí zvířata.
Portál současně uvádí, že nařízení (regulations), oproti směrnicím (directives) nejsou implementována do národního práva (v ČR zákony, vyhlášky). Evropská krmivářská legislativa je závazná pro všechny provozovatele krmivářských podniků v celé Evropě. Je ale možné, že u směrnic může být do národního práva přijata odchylka, která v případě, že projde notifikací a nezměkčuje požadavky směrnice, může platit na území členského státu.
Nařízení o hygieně krmiv spolu s Nařízením EP a Rady (ES) č. 767/2009 lze považovat za právní normy, které mají nejširší vliv na bezpečnost krmiv. V této souvislosti nelze opomenout specifické legislativní požadavky, jako jsou například pro doplňkové látky (DL), nebo pro GM krmiva.

Česká krmivářská legislativa není přísnější, než evropská krmivářská legislativa.

Krmivářská legislativa je poměrně obtížná a jedním z cílů tohoto portálu je právě snaha a pomoc jak pro jak lepší orientaci, tak pro lepší srozumitelnost této problematiky.

Dotaz č. 32:

Platí stejně přísné podmínky pro krmiva hospodářských zvířat jako pro krmiva pro domácí zvířata?
 
Odpověď na dotaz č. 32:

Rozdíl mezi pohledem na bezpečnos krmiv pro hospodářská a domácí zvířata je v tom, že potravinové produkty hospodářských zvířat nesmí ohrozit zdraví lidí. Nicméně pro krmiva pro hospodářská i domácí zvířata platí stejná legisaltivní zásada, že nesmí ohrozit zdraví zvířete. Z uvedeného důvodu je možné např. u domácích zvířat používat některé krmné suroviny ze savčích tkání (např.: masokostní moučku), která je právě hospodářským zvířatům ke zkrmování zakázána z důvodu možného přenosu choroby BSE - bovinní spongiformní encefalopatie z produktů zvířete na člověka.
Naproti tomu doplňkové látky používané k výživě zvířat musí být používány podle podmínek Nařízení č. 1831/2003, a to jak pro hospodářská, tak pro domácí zvířata. Rovněž stejné podmínky platí např.: rovněž pro použití tzv. dietních krmiv, tedy krmiv pro zvláštní účely výživy, kdy však musí odpovídat příslušnému povolení účelu užití, jejichž seznam je uveden v prováděcí vyhlášce k zákonu o krmivech.

Dotaz č. 33:

Jsou krmiva pro domácí zvířata (dostupná v ČR) bezpečná?Co konkrétně musí krmiva uváděná na český trh splňovat (viz např.: Vyhláškou č. 356/ 2008 Sb. je např. stanoven seznam zakázaných látek a limity nežádoucích látek jako jsou těžké kovy, dusitany, dioxiny, různé chemické sloučeniny, námel, theobromin atp.? Jaké jsou garance nezávadnosti krmiv?
 
Odpověď na dotaz č. 33:

Portál www.bezpecna-krmiva.cz v části zdravotné nezávadnosti krmiv uvádí, že pokud krmiva splní zejména bezpečnostní legislativní podmínky, je možné krmivo definovat jako bezpečné, a to jak pro hospodářská, tak pro domácí zvířata. Dodržení krmivářské legislativy je tedy základní garancí bezpečnosti krmiv. Z uvedeného důvodu je nutné ve vztahu ke zdravotné nezávadnosti krmiv, kterou ze zákona o veterinární péči posuzuje SVS, posuzovat nikoliv pouze přítomnost zakázaných, či obsahy nežádoucích látek v krmivech, ale je nutné rovněž posuzovat např. také používání doplňkových látek. Správné složení , dávkování a technika zkrmování může být rovněž ve vztahu k bezpečnosti krmiv - pokud by např.: krmná dávka způsobovala např.: takové ztučnění, které může mít za následek např.: degeneraci jater. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dozoruje výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění krmiv do oběhu. Zdravotní nezávadnost krmiv je posuzována podle Zákona o veterinární péči.

Dotaz č. 34:

Které samoregulační orgány v EU se bezpečností krmiv pro domácí zvířata (Pet food) dále zabývají? Existují ještě jiné než evropské sdružení výrobců potravy pro domácí zvířata FEDIAF (European Pet Food Industry Federation)?
 
Odpověď na dotaz č. 34:

Podle našich informací je FEDIAF nejaktivnějším "zastřešujícím" profesní organizací pro krmiva pro domácí zvířata. FEDIAF zpracovala pro Evropskou Komisi "Doporučení - správná praxe pro krmiva pro domácí zvířata", které je k dispozici na stránkách DG SANCO.

Dotaz č. 35:

V legislativě o krmivech je často užíván termín "popel" - kde najdu jeho definici? Vím, že to jsou nějaké minerální látky, ale neznám přesnou definici.
 
Odpověď na dotaz č. 35:

Obsah popele je významný výživářský parametr. V krmivářské legislativě je rovněž používán např. k rozlišení některých krmiv (§ 2 písm a) Vyhlášky č. 356/2008 Sb.). Vyhláška č. 497/2004 Sb. uvádí dva druhy analýz pro zjištění popele, a to:

1. popel, kdy je vzorek zpopelněn při 550 st. C a zbytek je zvážen 2. tzv. Popel HCl (metoda pro stanovení popele, který je nerozpustný v HCl) (obě metody byly převzaty z evropského krmivářského práva)K problematice popele rovněž ZDE

Dotaz č. 36:

Ve vyhlášce o krmivech je v § 20, odst. 9 uvedeno, že "...U krmných směsí pro domácí zvířata se obsažené krmné suroviny nebo určitá proteinová krmiva uvádí a) výčtem krmných surovin s udáním jejich množství, nebo b) v sestupném pořadí jejich hmotnostního podílu v krmivu." Např. nevím, které části zvířat mohou být označeny jako "výrobky živočišného původu". Smí být v krmivu pro psy např. rozemletá kopyta, rohy, pařáty, zobáky...?
 
Odpověď na dotaz č. 36:

V Příloze č. 4, skupina B; část 9 Vyhlášky č. 356/2008 Sb. (Výrobky ze suchozemských zvířat) jsou uvedeny jednotlivé krmné suroviny, které lze použít ke zkrmování hosp. zvířat. Současně je zde uveden rovněž technologický způsob výroby každé zde uvedené krmné suroviny. Např.: „Masokostní moučka je výrobek získaný vařením, sušením a šrotováním celých nebo částí teplokrevných suchozemských zvířat, ze kterého může být část tuku odstraněna extrakcí nebo lisováním. Výrobek musí být v podstatě prostý kopyt, rohů, štětin, srsti, peří a obsahu zažívacího traktu“. V tomto případě masokostní moučka obsahuje "kopyta, pařáty......" ale pouze v přirozeném podílu celých těl zvířat. Skupina C této přílohy ovšem umožňuje zkrmovat domácím zvířata i jiné krmné suroviny (uvedeny výčtem), které však nesmí být označeny jako krmná surovina podle sloupce 2 přílohy. V tomto případě však není uveden technologický postup a složení těchto krmných surovin pak může být velmi různé (včetně přidávání různého podílu např.: pařátů). V takovém případě je dobré být obezřetný nejenom k bezpečnosti krmiva (např.: způsobu výroby, distribuci, obsahu salmonely a rovněž k výživné hodnotě takového krmiva. Jako další informaci uvádíme:
Látky a produkty, které jsou zakázány ke krmení zvířat, nebo krmné suroviny, které mají nějakou podmínku, která zkrmování omezuje (například pro různé druhy zvířat).

Dotaz č. 37:

Jaké jsou nutriční požadavky na kompletní krmiva pro domácí zvířata? V § 2, odst. 1 písm. d) je uvedena definice kompletního krmiva, že je to "směs krmiv, která svým složením pokrývá potřebu denní krmné dávky". Kde je napsáno, co obnáší potřebná denní krmná dávka pro psa nebo pro kočku? Je někde uvedeno, že tam musí být např. min. 20 % bílkovin a 20 % tuků? Jaké jsou nutriční požadavky na průmyslově vyráběná krmiva?
 
Odpověď na dotaz č. 37:

Zákon o krmivech uvádí v § 2, odst. 1, písm. f), že denní krmnou dávkou je průměrné celkové množství krmiva, propočtené na obsah vlhkosti 12 %, které potřebuje zvíře daného druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění svých nutričních potřeb.

Jinými slovy. Složení krmiva musí vycházet z doporučené normy potřeby živin pro zvíře tak, aby dávkované množství krmiva (které musí být uvedeno v označení na obale krmiva formou např.: „krmného návodu“) pokrývalo u kompletního krmiva kompletní potřebu živin zvířete, u doplňkového krmiva doplnilo část živin, nebo u dietních krmiv mělo specifický dietní účinek. Vyhláška (v své příloze), kterou se provádí Zákon o krmivech uvádí povinnou deklaraci živin u kompletních krmiv pro psy a kočky pouze pro živiny: dusíkaté látky, tuk, vlákninu a popel. Chovatel by měl proto velmi pečlivě sledovat živinový obsah nakupovaného krmiva, jehož krmný návod by měl odpovídat nejen druhu zvířete (pes, kočka), ale také jeho fyziologickému stavu (mladé x staré zvíře; zvíře ve sportovním výkonu x neaktivní domácí mazlíček; zdravé zvíře x zvíře, kterému je z nějakého zdravotního důvodu podáváno dietní krmivo). Označováním krmiv se rovněž zabývají některé již zodpovězené dotazy.

Příloha k vyhlášce 190/1995 Sb., (již neplatí) uváděla v tzv. „normtypu“ pro krmnou směs pro mladé psy od stáří 4 měsíců a pro dospělé psy tyto jakostní znaky:

znakjednotkanejméněnejvýše
dusíkaté látky (Nx6,25)g/kg265-
vlákninag/kg-70
lysing/kg13-
Cag/kg14-
Pg/kg9-
vitamín Am.j./kg8000-
vitamín Dm.j./kg800-
vitamín Emg/kg65-
vitamín B 1mg/kg2-
vitamín B 2mg/kg3-

V současné době se mohou tyto hodnoty lišit, protože normované hodnoty jsou více propracovány pro jednotlivá plemena, stáří, případně podle výkonu atd.

Pro posouzení, zda deklarovaná živinová hodnota je správná, je potřeba tyto hodnoty porovnat s tzv. „normovými hodnotami“, jak např.: uvádí níže uvedená publikace.

SÜVEGOVÁ, K., MERIN, D.:POTREBA ŽIVÍN A VÝŽIVNÁ HODNOTA KRMÍV PRE PSOV. 1.VYDÁNÍ. NITRA: VÚŽV NITRA, 1994, 61 S. ISBN 80-967057-5-X.

Praktické informace o výživě domácích zvířat v publikaci „Výživa domácích zvířat“ podává Doc. Veselý (MZLU Brno). Např.: informace o posouzení správné výživy psů. V rámci kondičního stavu u dospělého psa je častým problémem obezita. Ve vyspělých státech Evropy trpí obezitou až 30 % (9-44 %) psů a 6-40 % koček. Riziko obezity se zvyšuje s věkem zvířete, častější se vyskytuje u samic než u samců a váže se i na plemennou predispozici. Je definovaná jako 10-15 % nárůst hmotnosti nad standardní hmotnost, resp. patologický stav s vyšší kumulací tukové tkáně, než je pro tělo nezbytné. Prioritní příčinou obezity je nepoměr mezi příjmem a výdejem energie. K tomu může dojít v zásadě vyšším příjmem energie, nebo nižším výdejem energie. K nadměrnému příjmu energie dochází především při nadbytku potravy (pamlsky, prošení psa o potravu). S tím souvisí i možnost nesprávného složení KD (víc tuků a cukrů). Problém může spočívat i ve spojení s kvantifikací potřeby energie podle norem. Ty jsou zpravidla stanoveny v testech ve kterých byly použiti psi chovaní venku v kotcích kde mají mírnou až střední zátěž. Proti nim psi chovaní doma mají cca o 20 % nižší aktivitu. Častým problémem je i skutečnost, že obézní psi mají velmi často i obézní majitele. Prvním krokem k řešení daného problému pak je uznání majitele, že pes je skutečně obézní.Psi chovaní doma mají cca o 20 % nižší aktivitu než psi chovaní venku. Pokud dojde k obezitě je třeba snížit energetickou hodnotu krmné dávky. Redukční dieta by měla obsahovat jen 60 % energie běžné krmné dávky. Klinické studie prokázaly, že u psa během 12-14 týdnů je možno snížit hmotnost o 12-14 %. Ztráta hmotnosti by neměla být vyšší jak 1% za týden. Příjem bílkovin by měl být při tom dostatečný, aby nedocházelo ke ztrátě tkáňových bílkovin. Doporučuje se dávka odpovídající minimální doporučené dávce pro běžně zatěžované zvíře stejné tělesné hmotnosti. Redukční dávku je možno řešit dietou připravenou chovatelem, nebo komerčně vyráběnou dietní směsí. Při snížené úrovni v krmné dávce je ale třeba pamatovat na zachování optimální úrovně ostatních živin (především minerálních látek a vitamínů). Krmení je třeba v tomto období rozdělit na 2-3 krmení, aby pes neměl pocit hladu. Redukční dieta musí být chutná. Využití zvýšené fyzické aktivity pro hubnutí je u již obézních psů problematické. Je třeba zohledňovat jejich aktuální zdravotní obtíže, kterých obezita potencuje celou řadu.
VÝŽIVA PSŮ.
VÝŽIVA KOČEK.

Dotaz č. 38:

Dobrý den, mám na Vás 3 dotazy.

První dotaz - nejde mi stáhnout vyhláška 356.

Druhý - chtěla bych Vás poprosit, zda nemáte nějaký výňatek vyhlášky 356, co se týče označování krmiv...konkrétně jaké náležitosti povinně musí být na etiketě.

Třetí dotaz s tím souvisí a je konkrétní, je nutné povinně dle zákona uvádět na etiketě rovněž datum výroby, pokud je zde již uvedeno datum spotřeby a číslo šarže? Děkuji za odpověď.
 
Odpověď na dotaz č. 38:

1.Vyhláška č. 356/2006 Sb., kterou uvádíte, že není možné z portálu BK stáhnout má 12 MB a tato skutečnost se může projevit pomalejším „načítáním“ do méně výkonného počítače. Pokud by potíže přetrvávaly, kontaktujte nás.

2. Označování krmiv je uvedeno v § 11 Zákona o krmivech a ve Vyhlášce č. 356/2006 Sb., jmenovitě v § 20 „Označování kompletních a doplňkových krmiv“ a § 21 „Označování dietních krmiv“.Uvedené § jsou ke stažení ZDE

3. § 20 odst. 1 písm. i) uvádí, že doba minimální trvanlivosti u krmiv mikrobiologicky snadno podléhajících zkáze se uvádí slovy „Spotřebovat do . . . . “ s uvedením data (den, měsíc, rok),a u ostatních krmiv slovy „Minimální trvanlivost do . . . . “ s uvedením data (měsíc, rok).

Datum výroby v označení krmiv tedy povinně být nemusí. Pokud je však uváděn, pak musí být uveden v souladu s odst. 4 písm. i) datum výroby, které se vyjádří slovy „Vyrobeno . . . (dnů nebo měsíců nebo roků) před uvedeným datem minimální trvanlivosti“; údaj o datuvýroby se doplní odkazem na místo, kde je minimální trvanlivost uvedena.

Doporučujeme další informace v jež zveřejněných odpovědích, které se týkají označování.

Dotaz č. 39:

Dobrý den, ve vyhlášce 356/2008 v paragrafu 17 - Označování krmiv je uvedeno: (1) V označení krmných surovin se uvádí a) slova "krmná surovina", nebo Znamená to, že informace vyžadované v odstavcích b-k, není povinnost na etiketu uvádět? Děkuji za odpověď.

 

Odpověď na dotaz č. 39:

Odpověď na Váš dotaz má dvě části.
Podle § 11 (Označování a balení ) odst. 1 Zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech v platném znění, musí každý provozovatel při výrobě a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů tyto označit údaji v souladu s předpisy Evropských společenství, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Tímto prováděcím předpisem je VYHLÁŠKA č. 356/08 Sb. , kde v § 17, odst. 1 „Označování krmných surovin“ je napsáno, že v označení krmných surovin se uvádí:
a) slova „krmná surovina“, nebo
b) u směsi krmných surovin podle § 8 odst. 2 slova „směs krmných surovin“ s názvy použitých krmných surovin,…………

Podle našeho názoru je tedy nutné u písmene a) použít všechny další relevantní ustanovení § 17, tj. včetně informací, jak se zmiňujete, vyžadovaných v odstavcích b-k . Proto se na etiketě v odstavci 1 písm. a) musí uvést všechny potřebné údaje, které jsou uvedeny pod písmeny c) až k).

V souvislosti s označováním upozorňujeme, že nejpozději od 1.září 2010 bude platit i pro krmné suroviny upravené označování, a to podle přímo použitelného předpisu - nařízení EP a Rady (ES) č. 767/2009.

Dotaz č. 40:

Dobrý den, je možné podle poslední legislativy pracovat ve výrobně krmných směsí s kafilérním živočišným tukem a zároveň vyrábět směsi pro přežvýkavce?

 

Odpověď na dotaz č. 40:

K výrobě krmiv pro hospodářská zvířata smí být použity pouze krmné suroviny uvedené ve Vyhlášce č. 356/2008. V příloze č. 4, části B, pořadové číslo 9.08 je povolen výrobek složený z tuku teplokrevných suchozemských zvířat – živočišný tuk, což znamená, že tento živočišný tuk je možné použít pro všechny hospodářská zvířata, přičemž omezení pro použití v krmivech a pro krmení jsou v ustanoveních Nařízení 1774/2002, jehož účelem je prevence nemoci BSE, a které se vztahuje m.j. rovněž na tavené/škvařené tuky:
  • tavené/škvařené tuky musí být vyrobeny pouze ve zpracovatelských provozech 3 kategorie z materiálů 3 kategorie
  • tavené/škvařené tuky musí být vyrobeny „zpracovatelskými metodami“, kterými se rozumí metody vyjmenované v kapitole III přílohy V (pokud nebyly vyrobeny v souladu s kapitolou II přílohy C směrnice Rady 77/99/EHS, nebo kapitolou 9 přílohy I směrnice Rady 92/118/EHS
  • tavené/škvařené tuky získané z přežvýkavců musejí být pročištěny tak, že maximální úrovně zbývajících nerozpustných nečistot nepřesahují 0,15 % hmotnosti.
Při splnění výše uvedených podmínek je možné tavený/škvařený živočišný tuk používat i pro výrobu krmiv pro přežvýkavce.

Dotaz č. 41:

Dobrý den, chtěla bych vědět jaké krmné tuky, jak živočišného, tak rostlinného původu lze zkrmovat hospodářským zvířatům v České republice a jaké jsou zásady při jejich zkrmování, popř. omezení. Děkuji.

 

Odpověď na dotaz č. 41:

  • OBECNĚ K POUŽÍVÁNÍ KRMNÝCH SUROVIN (KS)
    Pojem „krmná surovina“ je uveden v § 2 odst. 1 písm., b) Zákona o krmivech. „ krmnou surovinou krmivo, pro přímé krmení zvířat v původním stavu nebo po úpravě, anebo krmivo, které je určeno k výrobě krmných směsí nebo jako nosič pro výrobu premixů“. V této souvislosti upozorňujeme rovněž na termín „produkt určený ke krmení zvířat“ podle písmene j). Zákon o krmivech následně v § 3 odst 9 zmocňuje Vyhlášku č. 356/2008 Sb. , ke stanovení „Seznamu krmných surovin“.

    Vyhláška č. 356/2008 S., v části III „Produkty ke krmení“ uvádí „Seznam krmných surovin, jejich popis, způsob úpravy a závazně deklarované jakostní znaky, které jsou pak blíže rozvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky. Podmínky použití krmných surovin jsou uvedeny v § 8 Vyhlášky.

    Obecně pro používání krmných surovin platí, že musí být bezpečné, tj. např.: nesmí obsahovat žádné látky, které jsou zakázány ke zkrmování. Rovněž nesmí obsahovat žádné nadlimitní obsahy nežádoucích látek, nebo skladištní škůdce. Bližší požadavky na krmné suroviny jsou uvedeny v § 7 Vyhlášky.

  • TUKY/OLEJE ROSTLINNÉHO PŮVODU
    Podle Přílohy č. 4, k vyhlášce č. 356./2008 Sb., části B , lze ke zkrmování/ k výrobě krmiv používat tuky a oleje rostlinného původu, pokud jsou jako krmné suroviny uvedeny ve skupině č. 2 „Olejnatá semena, olejnaté plody, jejich výrobky a vedlejší výrobky“, např.:

    2. Olejnatá semena, olejnaté plody, jejich výrobky a vedlejší výrobky
    Pořadové čísloNázevPopisZávazně deklarované jakostní znaky
    1234
      olej získaný extrakcí nebo lisováním z rostlinvlhkost, je-li vyšší než 1 %
      
    2,18Rostlinný olej (*2)

    Upozorňujeme, že krmné suroviny, které nejsou uvedeny v příloze č. 4 části B Vyhlášky, lze uvádět do oběhu, používat pro výrobu krmných směsí a ke krmení jen za předpokladu, že patří ke skupinám krmných surovin uvedených v příloze č. 4 části C. Upozorňujeme, že KS uváděné do oběhu podle části C pak musí být označeny podle § 17 a m.j. podle § 8 odst. 1 písm. c), podle kterého musí být označeny jinými názvy, než jsou názvy krmných surovin uvedené v příloze č. 4 části B tak, aby neuvedly kupujícího v omyl ohledně identity produktu, který je mu nabízen; název je uváděn v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 4, části A, I. odst. 1.

    Část C - Ostatní krmné suroviny(*1)
    Pořadové čísloKrmná surovinaZávazně deklarované jakostní znaky
    123
    4Výrobky a vedlejší výrobky z olejnatýchsemen nebo plodůdusíkaté látky, je-li obsah vyšší než 10 %tuk, je-li obsah vyšší než 5 %vláknina

  • C. TUKY/OLEJE ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
    Podle Přílohy č. 4, k vyhlášce č. 356./2008 Sb., části B , lze ke zkrmování/ k výrobě krmiv používat tuky a oleje rostlinného původu, pokud jsou jako krmné suroviny uvedeny ve skupině č. 9 „Výrobky ze suchozemských zvířat “ a skupiny č. 10 „Ryby a ostatní mořští živočichové, jejich výrobky a vedlejší výrobky“:
    9. Výrobky ze suchozemských zvířat
    Pořadové čísloNázevPopisZávazně deklarované jakostní znaky
    1234
      v podstatě prostý cizích příměsí 
    9,08Živočišný tuk(*2)výrobek složený z tuku teplokrevných suchozemských zvířatvlhkost, je-li vyšší než 1 %
    *2: Název může být doplněn přesnějším údajem podle původu tuku nebo způsobu jeho získání (lůj, sádlo, kostní tuk, atd.).

    10. Ryby a ostatní mořští živočichové, jejich výrobky a vedlejší výrobky
    Pořadové čísloNázevPopisZávazně deklarované jakostní znaky
    1234
    10,03Rybí tuktuk získaný z ryb nebo jejich částívlhkost, je-li vyšší než 1 %
    10,04Rybí tuk rafinovanýtuk získaný z ryb nebo jejich částí, upravený rafinací a hydrogenacíjodové číslovlhkost, je-li vyšší než 1 %
     ztužený

    Upozorňujeme, že krmné suroviny, které nejsou uvedeny v příloze č. 4 části B Vyhlášky, lze uvádět do oběhu, používat pro výrobu krmných směsí a ke krmení jen za předpokladu, že patří ke skupinám krmných surovin uvedených v příloze č. 4 části C. Upozorňujeme, že KS uváděné do oběhu podle části C pak musí být označeny podle § 17 a m.j. podle § 8 odst. 1 písm. c), podle kterého musí být označeny jinými názvy, než jsou názvy krmných surovin uvedené v příloze č. 4 části B tak, aby neuvedly kupujícího v omyl ohledně identity produktu, který je mu nabízen; název je uváděn v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 4, části A, I. odst. 1.

    Část C - Ostatní krmné suroviny(*1)
    Pořadové čísloKrmná surovinaZávazně deklarované jakostní znaky
    123
    15.Výrobky ze suchozemských zvířatdusíkaté látky, je-li obsah vyšší než 10 %; tuk, je-li obsah vyšší než 5 %; vlhkost, je-li vyšší než 8 %
    16.Ryby a ostatní mořští živočichové, výrobky a vedlejší výrobky z nichdusíkaté látky, je-li obsah vyšší než 10 %tuk, je-li obsah vyšší než 5 %vlhkost, je-li vyšší než 8 %

    Z důvodu možné kontaminace krmiv původci BSE, se na savčí tkáně, do které spadají rovněž živočišné tuky vztahují přímo použitelné předpisy ES, jako jsou:999/2001, nebo 1774/2001.

    Upozorňujeme, že v současné době vyšlo Nařízení EP č. 1069/2009, které v příštím roce nahradí současně platné Nařízení 1774/2001.

    Další podmínky pro zkrmování jsou uvedeny v dotaze č. 40 který se týká možnosti, zda ve výrobně krmných směsí s kafilérním živočišným tukem lze zároveň vyrábět směsi pro přežvýkavce.

Dotaz č. 42:

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na složení krmiv pro zvířata chovaná v domácnosti - jedná se konkrétně o psy a kočky. Jaké jsou přesné hodnoty látek, které krmiva musí či mají a naopak nesmí obsahovat? Chtěla bych dovážet krmiva ze Spojených států, které u nás ještě nemají zastoupení. Můžete mi prosím také napsat, jak v celé záležitosti postupovat? Jak se stát dovozcem a jak distributorem? Krmivo mám již k dispozici. Předpokládám, že se krmivo musí otestovat v ČR v laboratoři. Děkuji.

 

Odpověď na dotaz č. 42:

Každý kdo uvádí do krmiva do oběhu, a to jak pro hospodářská, tak domácí zvířata, zodpovídá za to, že krmiva jsou bezpečná. K bezpečnosti krmiv – viz odpověď na dotaz č. 33 Pokud je krmivo bezpečné (např.: máte záruky výrobce, nebo dodavatelem poskytnuté atesty), není nutné žádné laboratorní ověření.

Krmiva musí být označena podle § 11 Zákona o krmivech. Více k označování krmiv se dozvíte v již zveřejněných odpovědích ZDE.

V rámci označování krmiv musí být na etiketě krmiva uvedeny rovněž údaje uvedené ve Vyhlášce, kterou se provádí Zákon o krmivech, včetně povinné deklarace. V příloze Vyhlášky jsou konkrétní údaje jak pro kompletní, tak pro doplňková krmiva, a to vždy povinná deklarace a nepovinná deklarace.

Deklarované jakostní znaky u kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata
Druh krmivaDeklarované jakostní znakyDruh nebo kategorie zvířat
Povinná deklaraceNepovinná deklarace
1234
Kompletní krmivadusíkaté látkypsi, kočkydomácí zvířata s výjimkou psů a koček
tukpsi, kočkydomácí zvířata s výjimkou psů a koček
vlákninapsi, kočkydomácí zvířata s výjimkou psů a koček
popelpsi, kočkydomácí zvířata s výjimkou psů a koček
Doplňková minerální krmivavápníkvšechna domácí zvířata 
fosforvšechna domácí zvířata 
sodíkvšechna domácí zvířata 

Registraci dovozce/distributora provádí www.ukzuz.cz (formuláře ke stažení).

Dotaz č. 43:

Je povoleno zkrmovat močovinu skotu?

 

Odpověď na dotaz č. 43:

Ano, močovina je fyziologicky přítomná v bachoru přežvýkavců, kde se účastní metabolismu dusíku. Močovina je tradičním zdrojem nebílkovinného dusíku, nicméně je nutné podotknout, že přeměna močovinového dusíku na protein organismu je proces poměrně energeticky náročný a zkrmování močoviny je nutné důkladně zvažovat tam, kde může hrozit energetický deficit v krmné dávce.

Močovina patří podle Nařízení č. 1831/2003 , do Přílohy I, skupiny 3 „nutriční doplňkové látky“, kde patří níže uvedené funkční skupiny:
a) vitamíny, provitamíny a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem;
b) stopové prvky;
c) aminokyseliny, jejich soli a analogické produkty;
d) močovina a její deriváty.

Močovina se tedy řídí označováním podle čl. 16 Nařízení č. 1831/2003, ale podmínky používání jsou uvedeny ve směrnici 82/471/EHS, resp. 84/433/EEC. Doporučujeme řídit se návodem výrobce, který musí v návodu k použití požadavky směrnice respektovat.

Upozorňujeme, že močovina se nesmí přežvýkavcům zkrmovat, jako nápoj! Hrozí otrava organismu!

Dotaz č. 44:

Dobrý den, zajímalo by mne, rozdíly v obsahu živočišných a rostlinných krmiv. Bohužel nikde na internetu jsem toto porovnání nenašla. Děkuji

 

Odpověď na dotaz č. 44:

K rozdílu mezi rostlinnými a živočišnými krmivy
Živiny plní v živočišném organismu v podstatě tyto základní funkce:
  • Energetickou, dodávají organismu energii potřebnou pro udržení tělesné teploty a pro průběh všech životních dějů. Mezi energetické živiny se řadí:sacharidy (škrob, cukry celulóza, hemicelulóza), lipidy, bílkoviny (jejich primární role ale leží ve stavební úloze) a organické sloučeniny (kyseliny a alkohol).
  • Stavební, tvoří základ živé hmoty. Ty můžeme dělit na organické (N-látky, org. kyseliny) a anorganické (voda, minerální látky).
  • Biokatalytickou,podílejí se na řízení všech životních procesů, a tím i na udržení dobrého zdravotního stavu biologicky účinné látky. Jedná se o látky vlastního organismu (hormony, enzymy) a látky obsažené v krmivech (vitaminy, minerální látky, zejména mikroelementy).
  • Do skupiny látek s nespecifickým účinkem se pak řadí ostatní látky v krmivech. Mezi ně patří například, lignin, éterické oleje, silice, alkaloidy, glykosidy.
Rozdíly mezi živočišnými a rostlinnými krmivy spočívají jednak v množství jednotlivých živin, které obsahují a jednak v jejich struktuře a v důsledku toho i v jejich stravitelnosti a tedy i využití.
U organických živin spočívá primární rozdíl v tom, že živočišná krmiva mají minimální obsah sacharidů a to výhradně pouze ve formě glykogenu (zásobní živočišný polysacharid). V rostlinných krmivech jsou uloženy ve formě cukrů, škrobu, ale i polysacharidů strukturních (vláknina, hemicelulóza, celulóza). Tyto strukturní polysacharidy nejsou v krmivech živočišného původu obsaženy.
Diference jsou i ve složení tuků. Rostlinná krmiva obsahují zpravidla vysoký podíl nenasycených mastných kyselin; živočišná naopak vysoký podíl nasycených mastných kyselin.
U stavebních živin se jedná primárně o jejich složení a to především ve složení bílkovin. Aminokyselinové složení živočišných krmiv je pro zvířata obecně příznivější – s ohledem na obsah esenciálních aminokyselin i jejich vzájemného poměru. Obsah minerálních látek závisí zejména na druhu krmiva, popř. vegetační fázi. V rostlinných krmivech převažují minerální látky bazické, zatímco v krmivech živočišných je velké zastoupení také prvků kyselinotvorných. Obecně platí, že nejen minerální látky, ale i ostatní živiny v živočišných krmivech jsou lépe využitelné než z krmiv rostlinného původu.
S látkami řazenými do skupiny látek s nespecifickým účinkem je možno se setkat zpravidla jen u rostlinných krmiv. Týká se to i všech výše uvedených látek.
Rostlinná krmiva jsou zkrmována jednak v původním stavu, nebo konzervovaná silážováním či sušením, jen v menším množství slouží k výrobě horkovzdušných úsušků. Z živočišných krmiv se používá v nativní formě pouze mlezivo a mateřské mléko, či mléko kojných krav, pro přípravu směsí se používá zejména sušené mléko, sušená syrovátka. Rybí moučka, sušená krev i masokostní moučky byly ke krmení hospodářských zvířatům zakázány. Za předpokladu přísných opatření ve smyslu zákona a pozdějších jeho úprav lze masokostní moučky (které pocházejí z jatečně upravených těl zvířat a nejsou původem z kadaverů) používat pro výrobu krmiv pro domácí zvířata (psi, kočky).

Dotaz č. 45:

Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat, zda musí být na baleních krmiv pro psy napsáno složení a dávkování v českém jazyce? Myslím i u krmiv dovážených ze zahraničí. Děkuji za odpověď.

 

Odpověď na dotaz č. 45:

Na označování krmiv jak pro domácí, tak hospodářská zvířata se do září 2010 vztahuje Zákon o krmivech a prováděcí vyhláška. Zákon o krmivech v § 11 „Označování a balení“ v odstavci 2 říká, že: „provozovatel je povinen uvést označení na každém jednotlivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitelné, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměnitelné.

Dotaz č. 46:

Můžete nám, prosím, zodpovědět následující dotazy?
1) Společnost zabývající se výrobou vařeného krmiva pro psy (směs maso, zeleniny) je legislativou ČR chápana jako prvovýrobce nebo krmivářský podnik?
2) Povolení kterých institucí musí tato s.r.o. získat pro vykonávání zmíněné výrobní činnosti?
3) Kde lze zjistit jaké normy má splnit výrobna z hlediska zařízení, vybavení, hygieny apod.?

 

Odpověď na dotaz č. 46:

Výrobce vyrábí kompletní, nebo doplňková krmiva pro psy (viz složení- směs masa a zeleniny). Z uvedeného důvodu se na něj vztahují některé požadavky Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv. Z uvedeného nařízení vyplývá, že toto nařízení se vztahuje podle čl. 2, odst.1 písm. a), na činnost provozovatelů krmivářských podniků ve všech stádiích od prvovýroby krmiv po uvádění krmiv na trh včetně, přičemž podle písmene f) se „prvovýrobou krmiv“ rozumí výroba zemědělských produktů, včetně zejména pěstování plodin, sklizně, dojení, chovu zvířat (před porážkou) nebo rybolovu, jejímž výsledkem jsou výhradně produkty, které po sklizni, sběru nebo ulovení neprocházejí žádnou další operací kromě jednoduchého fyzického zpracování. Z odstavce tedy vyplývá, že se ve Vašem případě nejedná o prvovýrobu krmiv, ale o krmivářský podnik ve smyslu výše uvedeného nařízení, podle které rovněž musí být tento provoz registrován (v ČR ÚKZÚZ). Toto nařízení rovněž udává základní požadavky na vyrobené krmivo, které musí být zejména bezpečné. Tomuto požadavku musí být podřízena výrobní technologie a způsob výroby krmiva. V provozech, kde dochází ke zpracování masa na krmiva jsou rovněž požadavky na tyto provozy uvedeny v Nařízení ES 1774/2002. Další informace lze rovněž získat na Státní veterinární správě ČR.

Dotaz č. 47:

Zajímalo by mne, kde české znění schváleného katalogu bude k dispozici pro veřejnost, zda jako Nařízení v OJ nebo forma vyhlášky ve Sbírce zákonů. Nebo k tomuto účelu budou vytvořeny nějaké speciální stránky na některém potrálu státní instituce ?

 

Odpověď na dotaz č. 47:

První verze katalogu krmných surovin vydaná jako doplňující předpis k novému nařízení (ES) č. 767/2009 byla v Úředním věstníku Evropské Unie L 77 ze dne 24. 3. 2010 publikována ve formě NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 242/2010 ze dne 19. března 2010, kterým se vytváří Katalog pro krmné suroviny.
Jak vyplynulo z koncepce vydaného nařízení (ES) č. 767/2009, neobsahují jeho přílohy náhradu zrušované směrnice o oběhu a užití krmných surovin (96/25/ES) a část směrnice tzv. proteinových krmiv (82/471/EHS), které tvořily dosud seznamy krmných surovin spolu s jejich popisem, požadavky na povinně deklarované znaky a hodnoty tolerancí pro analytické ověřování, jak je uvedeno ve vyhlášce č. 356/2008. V nařízení jsou pouze jako příloha V uvedeny znaky pro povinné deklarace podle jednotlivých skupin krmných surovin, a jako příloha IV povolené tolerance pro označování složení krmných surovin nebo krmných směsí.
Dosud nevýlučný seznam krmných surovin, jehož používání je v současnosti ještě povinné, nahradilo nařízení (ES) č. 767/2009 v článku 24 ustanovením o nové formě vyčerpávajícího seznamu s názvem „Katalog Společenství pro krmné suroviny“, jehož použití bude dobrovolné s určitými stanovenými podmínkami.
Vytvoření nového širokého seznamu krmných surovin používaných pro výrobu krmných směsí, popř. doplněném o nově vyvíjené krmné suroviny, bylo svěřeno sdružením evropských výrobců krmiv pod záštitou FEFAC. V současné době se prací účastní 39 zástupců jednotlivých výrobců a jimi zpracovaný návrh by měl být předložen Komisi v červenci t.r..

Aby bylo umožněno výrobcům pracovat nadále s původním nevýlučným seznamem krmných surovin, stanovil zmíněný článek 24 v bodě 2. cituji: „První verze katalogu Společenství se přijme do 21. března 2010 poradním postupem podle čl. 28 odst. 2 a do katalogu budou zařazeny položky uvedené v části B přílohy směrnice 96/25/ES a ve sloupcích 2 až 4 přílohy směrnice 82/471/EHS. Bod IV části A přílohy směrnice 96/25/ES tvoří glosář.“
Ustanovení bylo naplněno vydáním výše uvedeného nařízení Komise (EU) č. 242/2010 ze dne 19. března 2010, kterým se vytváří Katalog pro krmné suroviny.
Jeho náplní je původní nevýlučný seznam hlavních krmných surovin doplněný o skupinu 13. Výrobky a vedlejší výrobky fermentačních procesů a amonné soli. Jsou to bývalá určitá proteinová krmiva, která zbyla z původní směrnice po vyjmutí močoviny a jejích derivátů, aminokyselin, solí aminokyselin nebo jejich analogů, které byly převedeny mezi doplňkové látky.
Nevýlučný seznam krmných surovin zachovává ve zveřejněném katalogu původní rozdělení do skupin s přidáním shora uvedené skupiny 13, a zahrnuje názvy krmných surovin, jejich popis a povinnou deklaraci. Kromě uvedeného seznamu obsahuje nařízení č. 242/2010 ustanovení týkající se výkladu pojmů, které se týkají technologických postupů výroby krmných surovin, jejich definování a obecné názvy/pojmy. Pro ně je stanoveno, že obsahují-li názvy krmných surovin obecný název nebo pojem z tohoto výkladu pojmů, musí použitý technologický postup odpovídat uvedené definici. Ustanovení je důležité právě pro označování.
Vydání dalšího katalogu se širším seznamem krmných surovin závisí na době jeho předložení Komisi, délce projednávání v pracovní skupině Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a schválení v tomto výboru,. Potom teprve bude předán k publikaci, ke které by mělo dojí v Úředním věstníku EU, řadě C. Tím je možno předpokládat, že vydání bude v jazycích členských států.
Ministerstvo zemědělství sleduje práce na katalogu a předkládá k němu připomínky formou posice České republiky.

Dotaz č. 48:

Kde zjistím zda je prodlouženo povolení maxibanu ve výkrmu drůbeže?

 

Odpověď na dotaz č. 48:

Komunitární registr doplňkových látek (aktualizace 16. červen 2010) uvádí povolené doplňkové látky E 772; Narasin 80 g/kg - Nicarbazin 80 g/kg (Maxiban G160); určené pro výkrm kuřat.

Coccidiostats and other medicinal substancesE 772Narasin 80 g/kg - Nicarbazin 80 g/kg (Maxiban G160) [Chickens for fattening]COMMISSION REGULATION (EC) No 2430/1999 of 16 November 1999OJ L 296, 17.11.1999, p. 3Following the provisions of Art. 10 § 2 of Reg. (EC) No 1831/2003, an application, in accordance with Article 7, has been submitted

Podle posledního sloupce registru, který odkazuje na Nařízení č. 1831/2003, článek 10 bylo v termínu požádáno o prodloužení povolení používání Maxibanu G 160, které bylo podle Nařízení (ES) Č. 2430/1999 povoleno do 30.09. 2009.

Možnost používat doplňkovou látku ve výživě zvířat končí v zásadě dnem, kterým končí povolení pro používání této látky. V případě však, že žadatel podá žádost Komisi a EFSA o prodloužení tohoto povolení a tato žádost není do uvedeného data vyřízena, může být doplňková látka i nadále používána až do doby vydání rozhodnutí a žádosti. To však pro provozovatele krmivářských podniků přináší zásadní problém, neboť rozhodnutí o ukončení používání doplňkové látky není oznamováno Komisí prostřednictvím závazného právního předpisu. V praxi to tedy znamená, že ani to, že určité doplňkové látce vypršelo povolení pro používání, nemusí nutně znamenat nutnost ukončení jejího používání. Jedinou možností, jak se správně orientovat v těchto spletitých záležitostech, je sledovat Registr Společenství pro doplňkové látky. Pokud se v něm doplňková látka nachází, bez ohledu na to, zda její povolení vypršelo nebo ne, je ji možné používat. V úvodní části Registru Společenství pro doplňkové látky je navíc uváděn seznam těch položek, které jsou z registru vyškrtávány a to již v předstihu. Rovněž tak je zde uváděno o použití kterých doplňkových látek bylo požádáno. Pokud je v této části uvedeno, že se ruší nějaká položka, je naprosto zřejmé, že je používání látky uvedené pod touto položkou ukončeno.

Pokud jde konkrétně o Maxiban povolený nařízením Komise (ES) 2430/1999, je v inkriminované části 51. vydání z 15. května 2009 uvedeno, že byla podána žádost podle článku 10 odst. 2 nařízení 1831/2003 v souladu s článkem 7.

Z uvedeného důvodu je možné Maxiban G 160 používat podle stávajících podmínek povolení, a to do doby vydání nového Nařízení ES.

Dotaz č. 49:

Dobrý den, chtěla bych vyrábět a prodávat kloubní výživu pro sport.koně a psi složenou z glukosaminu, chondroitinu, MSM s hydrol.kolagenu. Suroviny bych odebírala od firmy, která dodává suroviny pro farmacii, mají proto veškérá schváléní a laborator.vyšetření, pouze bych je míchala, balila a prodávala. Musím nechat směs před uvedením do oběhu nechat někde schválit nebo zaregistrovat? Jak bych měla správně postupovat? A kam se taková kloubní výživa řadí- doplňkové krmivo, premix? Předem děkuji za odpověd´.

 

Odpověď na dotaz č. 49:

Jedná se o doplňkové krmivo.

Schvalovací řízení – stanovuje Zákon o krmivech č.91/1996 Sb.
(1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti stanovené čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20054) pouze se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“). (2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu5) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Žádost o schválení obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo- -li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, d) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6).
(4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o pracovní přesnosti míchacího zařízení, sloužícího k výrobě finálních výrobků, e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, f) plán kontroly jakosti, g) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, h) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, i) písemné prohlášení dovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/ /20053c), j) doklad o patentové ochraně, k) kopie osvědčení o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 6 odst. 3, l) doklad o registraci podnikání, m) prohlášení distributora, že krmivo splňuje podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c).
(5) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu.
(6) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 5.
(7) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisem Evropských společenství8).
(8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny.

Dotaz č. 50:

Jaké jsou normy mykotoxinů zearalenon a DON v sušených krmivech - vojtěškové a řízkové granule- pro hospodářská zvířata?

 

Odpověď na dotaz č. 50:

Pro limity mykotoxinů v krmivech neexistují žádné závazné limity, pouze doporučení:

Kritické koncentrace mykotoxinů (mg/kg) ZearalenonDON
Prasničky0,05 1
Prasnice a výkrm 0,25 1
Telata 0,25 2
Dojnice 0,50 5
Výkrm skotubez doporučení 5
Nosnice, brojleřibez doporučení5

Návrhy limitů (ppb) DON
EU cereální produkty 500
Rakousko pšenice a rýže 500
Kanada pšenice 2000
Limity USA zearalenon 0,5 mg/kg
T-2 toxin 0,5 mg/kg
DON 10 mg/kg v méně než 50 % krmiva

Vyhláška 305/2004 Sb. stanovuje druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách.

Dotaz č. 51:

Zajímalo by mne, kde české znění schváleného Evropského katalogu krmných surovin bude k dispozici pro veřejnost, zda jako Nařízení v OJ nebo forma vyhlášky ve Sbírce zákonů. Nebo k tomuto účelu budou vytvořeny nějaké speciální stránky na některém potrálu státní instituce? Děkuji. Ing. Stránská, ved. OKJ Solných mlýnů a.s. Olomouc

 

Odpověď na dotaz č. 51:

První verze katalogu krmných surovin vydaná jako doplňujícípředpisk novému nařízení (ES) č. 767/2009 byla v Úředním věstníku Evropské Unie L 77 ze dne 24. 3. 2010 publikována ve formě

*NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 242/2010 *ze dne 19. března 2010*, kterým se vytváří Katalog pro krmné suroviny.*

Jak vyplynulo z koncepce vydaného nařízení (ES) č. 767/2009, neobsahují jeho přílohy náhradu zrušované směrnice o oběhu a užití krmných surovin(96/25/ES) a část směrnice tzv. proteinových krmiv (82/471/EHS), které tvořily dosud _seznamy krmných surovin_ spolu s jejich popisem, požadavky na povinně deklarované znaky a hodnoty tolerancí pro analytické ověřování, jak je uvedeno ve vyhlášce č. 356/2008. V nařízení jsou pouze jako příloha V uvedeny znaky pro povinné deklarace podle jednotlivých skupin krmných surovin, a jako příloha IV povolené tolerance pro označování složení krmných surovin nebo krmných směsí.

Dosud nevýlučný seznam krmných surovin, jehož používání je v současnosti ještě povinné, nahradilo nařízení (ES) č. 767/2009 */v článku 24/* ustanovením o nové formě vyčerpávajícího seznamu s názvem * Katalog Společenství pro krmné suroviny ,* jehož použití bude dobrovolné s určitými stanovenými podmínkami.

Vytvoření *nového širokého* seznamu krmných surovin používaných pro výrobu krmných směsí,popř. doplněném o nově vyvíjené krmné suroviny, bylo svěřeno sdružením evropských výrobců krmiv pod záštitou FEFAC.V současné době se prací účastní 39 zástupců jednotlivých výrobců a jimi zpracovaný návrh by měl být předložen Komisi v červencit.r..

Aby bylo umožněno výrobcům pracovat nadále s původním nevýlučným seznamemkrmných surovin, stanovil zmíněný článek 24 v bodě 2. cituji: */První verze katalogu Společenství se přijme do 21. března 2010 poradním postupem podle čl. 28 odst. 2 a do katalogu budou zařazeny položky uvedené v části B přílohy směrnice 96/25/ES a ve sloupcích 2 až 4 přílohy směrnice 82/471/EHS. Bod IV části A přílohy směrnice 96/25/ES tvoří glosář. /**//*

Ustanovení bylo naplněno vydání výše uvedeného *nařízení Komise (EU) č. 242/2010 *ze dne 19. března 2010*, kterým se vytváří Katalog pro krmné suroviny.*

Jeho náplní je původní _nevýlučný seznam hlavních krmných surovin_ doplněný o_skupinu 13. Výrobky a vedlejší výrobky fermentačních procesů a amonné soli._ Jsou to bývalá určitá proteinová krmiva, která zbyla z původní směrnice po vyjmutí močoviny a jejích derivátů, aminokyselin, solí aminokyselin nebo jejich analogů, které byly převedeny mezi doplňkové látky,

Nevýlučný seznam krmných surovin zachovává ve zveřejněném katalogu původní rozdělení do skupin s přidáním shora uvedené skupiny 13, a zahrnujenázvy krmných surovin, jejich popis a povinnou deklaraci. Kromě uvedeného seznamu obsahuje nařízení č. 242/2010 _ustanovení týkající se výkladu pojmů,_ které se týkají technologických postupů výroby krmných surovin, jejich definování a obecné názvy/pojmy. Pro ně je stanoveno, že_obsahují-li názvy krmných surovin obecný název nebo pojem z tohoto výkladu pojmů, musí použitý technologický postup odpovídat uvedené definici._Ustanovení je důležité právě pro označování.

Vydání dalšího katalogu se širším seznamem krmných surovin závisí na době jeho předložení Komisi, délce projednávání v pracovní skupoině Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a schválení v tomto výboru,. Potom teprve bude předán k publikaci, ke které by mělo dojí v Úředním věstníku EU,*_řadě C._* Tím je možno předpokládat, že vydání bude v jazycích členských států.

Ministerstvo zemědělství sleduje práce na katalogu a předkládá k němu připomínky formou posice České republiky.

Dotaz č. 52:

Dobrý den,zajímalo by mě kolik % močoviny muže být obsaženo v krmné dávce skotu ve výkrmu(hovězí žír).Je pak u takto chovaného skotu nějaká ochrana lhůta? Děkuji

 

Odpověď na dotaz č. 52:

Močovina je fyziologicky přítomná v bachoru přežvýkavců, kde se účastní metabolismu dusíku a je tradičním zdrojem nebílkovinného dusíku jak jsme již uvedli v odpovědi na dotaz č. 43. Z uvedeného důvodu močovina nevytváří ve tkáních cílových zvířat nebezpečná rezidua a proto není nutná a není ani stanovena žádná ochranná lhůta.

Močovina patří podle Nařízení č. 1831/2003 , do Přílohy I, skupiny 3 „nutriční doplňkové látky“. Upozorňujeme, že se smí používat pouze močovina označená ve smyslu tohoto nařízení (a nijak jinak, např.: jako hnojivo!!).

Upozorňujeme, že močovina se nesmí přežvýkavcům zkrmovat, ani jako nápoj, a důrazně upozorňujeme, že ani v „mokrých/vlhčených“ krmivech! Hrozí otrava organismu!

Celková denní dávka močoviny u skotu by neměla překročit 30 – 35 g/100 kg živé hmotnosti. Na močovinu se musí postupně navykat. U mladého skotu by nemělo denní zvýšení přesáhnout 10 g, u dojnic 20 g. Ve výkrmu lze močovinou uhradit až 50 % dusíkatých látek. U dojnic se doporučuje 20 – 30 %.

Dotaz č. 53:

Dobry den chtěl bych se zeptat na co slouží síran měďnatý pentahydrát (CuSO4 x 5H2O) v krmivu.Děkuji

 

Odpověď na dotaz č. 53:

Síran měďnatý pentahydrát je nejužívanějším zdrojem mědi pro všechny druhy a kategorie zvířat a míchá se do premixů

Dotaz č. 54:

Bylo by možné udělat ukázkový výpočet limitního rozpětí dle nových pravidel pro deklaraci Cu: 1/ v samotné doplňové látce síranu měďnatém pentahydrátu s deklarací Cu = 240000 mg/kg 2/ v minerálním krmivu s obsahem modré skalice a s deklarací Cu = 1000 mg/kg. Není příliš jasné, zda lze použít dle Nařízení 767/2009 , příl. IV, odst. 3 trojnásobek záporné odchylky uvedené v odst. 2. Chybí mi zde zmínka o nejistotě,kterou každá akreditovaná laboratoř u svých stanovených výsledků uvádí. Děkuji za Vaši ochotu, s níž jsem se doposud setkala.

 

Odpověď na dotaz č. 54:

Pokud jde o tolerance u čistých doplňkových látek a jejich substancí, nevztahuje se na ně ustanovení nařízení 767/2009 a ani ustanovení nařízení 1831/2003 o doplňkových látkách a jejich premixech žádnou toleranci pro vyjadřování analytických výsledků neuvádí. Znamená to tedy, že pro tyto látky platí pouze analytické tolerance používané a zveřejněné dozorovým orgánem na jeho webu.

Pro množství 240000 mg používá dozorový orgán analytickou toleranci 10% relativních.

Trojnásobek odchylky uvedené v odstavci 3 přílohy IV nařízení 767/2009 se váže pouze ke směru k horní hodnotě, z toho vyplývá, že trojnásobnou zápornou odchylku nelze použít.

Pro doplňkové látky obsažené v krmných surovinách a krmných směsích jsou v příloze IV nařízení 767/2009 stanoveny pouze technické odchylky s tím, že je k nim nutné připočítat ještě odchylky analytické (vyplývá to, byť nepřímo, z odstavce 1 části B).

Dotaz č. 55:

Chtěl bych se zeptat proč na seznamu povolených látek není chelát kobaltu. Narazil jsem na informaci, že byl zakázán dovoz krmiva pro psy, které obsahovalo kobalt v chelátové formě. Jiné stopové prvky v chelátové formě jsou povoleny. Děkuji.

 

Odpověď na dotaz č. 55:

Každá chemická látka, která se povoluje ke krmení zvířat musí projít povinně testací podle zvláštního předpisu EU. Protokol o povinné testaci má asi 50 stran a některé body z něj se obtížně splňují (stoji hodně peněz). Například podávání selenu (Selplex) muselo být testováno 4 roky a firmu, která žádala o registraci tyto podklady přišly na částku o něco málo vyšší než 2 miliony US dollarů. Podobně je to i u chelátů, kde nejčastějším problémem je prokázat, že testován byl konkrétní výrobek a tento výrobek byl skutečně zkrmován (průkazná metoda na identifikaci ve směsi při stopovém množství je problém).

-------------------
Poznámka: V USA a Kanadě nebo v Jižní Americe se prodejce nemusí řídit předpisy EU

Dotaz č. 56:

Prosím o upresnenie aká koncentrácia monopropylenglykolu je možná ako prídavok do nápojov. ide o nápoj, kde by sa pridávali PG extrakty z liečivých rastlín. ďakujem.

 

Odpověď na dotaz č. 56:

Otázkou monopropylenglykolu – MPG (1,2-propandiol, propan-1,2-diol, propylenglykol, pro který jsou také používány názvy glycerin, nebo glycerol) jsme se již zabývali v odpovědi na dotaz č. 3, která platila v době svého zveřejnění. NAŘÍZENÍ (ES) č. 767/2009, o označování krmiv, ale situaci MPG, respektive esterů kyseliny octové, posouvá jinam.

Průmyslově vyráběný MPG je používán např.: jako průmyslové rozpouštědlo, nebo chladící směs, či hydraulická kapalina, a v takovém případě se na tuto chemikálii vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek; v platném znění (REACH). Takto definovaná chemikálie nesmí být použita jako krmivo.

V souladu s Nařízením Komise č. No 892/2010 z 8 října 2010 a v souladu s Nařízením 1831/2003 již nejsou některé produkty dále považovány za doplňkové látky a byly z Registru DL (Anexu) odstraněny. V daném případě se jedná rovněž o produkty • 1.17. Glycerol a • 1.18. Propane-1,2-diol, které již nejsou nadále považovány za DL ve smyslu Nařízení 1831/2003.
Nicméně je nutné upozornit, že např.: pod číslem E 477 je v Anexu uvedena doplňková látka pod názvem: monoestery propane-1,2-diol (propyleneglycol). Tato DL je platná pro skupinu DL: emulgátory a stabilizátory, zahušťovadla a želírující látky.

Podle NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 767/2009 byl zřízen „REJSTŘÍK KRMNÝCH SUROVIN, který je na webu:

http://www.feedmaterialsregister.eu/index.php?page=Accueil



V tomto rejstříku je pod registračním číslem 00568 uvedena krmná surovina:“ Estery kyseliny octové – mono a di glyceridy poživatelných mastných kyselin s minimem 4 atomů uhlíku esterifikovaných s kyselinou octovou.



Přesné % dávkování esterů kyseliny octové nelze obecně stanovit, protože dávka závisí na druzích , případně kategoriích zvířat, kterým bude podávána a tyto údaje ve vašem dotazu chybí. V této souvislosti je ale vhodné dodržet informace k doporučení o užití této krmné suroviny, kterou musí výrobce uvést ve značení. Součástí těchto informací by mělo být i doporučené dávkování. Krmná surovina musí být uvedena do oběhu pouze registrovaným výrobcem podle Nařízení č. 183/2005.

Závěrem ještě podotýkáme, že krmiva nejsou léčiva. Vzhledem k tomu, že hodláte přidávat extrakty z léčivých rostlin, doporučujeme se podrobně seznámit jak s problematikou léčiv, tak problematikou tzv. dietních krmiv.

Dotaz č. 57:

Jsou naplánované nějaké školení,nebo přednášky ohledně výroby krmiv pro Koně skot atd?S možností získaní certifikátu pro bezpečnou výrobu krmiv? Děkuji

 

Odpověď na dotaz č. 57:

Společnost mladých agrárníků České republiky a Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně pořádá 10. ročník kurzu celoživotního vzdělávání v oblasti výživy a krmení zvířat; výroby, konzervace a skladování krmiv; využití laboratorních metod a optimalizačních postupů při sestavování krmných dávek a směsí; krmivářské legislativy a možností získávání dotací v zemědělství. Kurz je organizován ve formě jednodenních bloků probíhajících vždy poslední pátek v měsíci (první je 28. 1. 2011). Každý blok je věnován jednomu tématu: výživa a krmení drůbeže, prasat, skotu, koní atd. Po absolvování kurzu obdrží absolventi osvědčení. Další informace: sarka.hoskova[zavinac]mendelu.cz.

Dotaz č. 58:

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, podle kterého právního předpisu se hodnotí tolerance pro odchylky mezi deklarovanými jakostního hodnotami a hodnotami zjištěnými laboratoří. Platí příloha IV. nařízení 767/2009 nebo již byla uveřejněna změna? Případně pod jakým číslem bych ji našla. Děkuji za odpověď.

 

Odpověď na dotaz č. 58:

Od 1.9. 2010 platí příloha IV Nařízení č. 767/2009 ve znění nařízení Komise (EU) č. 939/2010.. Je třeba sledovat Úřední věstník EU, kde nová nařízení vycházejí - jejich účinnost je vždy stanovena přímo ve vydaném nařízení.

Od 1.9.2010, tj. od data kdy byla stanovena účinnost nařízení 767/2003, je stanovena také použitelnost změny přílohy IV tj. nařízení 939/2010. Výrobcům sdruženým do ČMSOZZN byly zaslány podrobné informace. ÚKZÚZ zveřejnil postup k posuzování tolerancí na svých webových stránkách.

Dotaz č. 59:

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat kolik I.U.vit D3 je 10 mikrogramů vitamínu D3? Děkuji za odpověď.

 

Odpověď na dotaz č. 59:

vitamin D 3 (I.U)=vitamin D3 (µg)vitamin D3 (µg)=vitamin D 3 (I.U)
1=0.0251=40
10=0.2510=400
100=2.5100=4000
1000=251000=40000
10000=25010000=40000

Dotaz č. 60:

Dobrý den, chtěla bych vyrábět a prodávat kloubní výživu pro sport.koně a psi složenou z glukosaminu, chondroitinu, MSM s hydrol.kolagenu. Suroviny bych odebírala od firmy, která dodává suroviny pro farmacii, mají proto veškérá schváléní a laborator.vyšetření, pouze bych je míchala, balila a prodávala. Musím nechat směs před uvedením do oběhu nechat někde schválit nebo zaregistrovat? Jak bych měla správně postupovat? A kam se taková kloubní výživa řadí- doplńkové krmivo, premix....? Předem děkuji za odpověd´.

 

Odpověď na dotaz č. 60:

podle Přílohy č. I, části II nebyly Glukosamin, chitosamin a Chondroitin-sulfát povoleny jako doplňkové látky.




V Katalogu krmných surovin jsou uvedeny krmné suroviny Glukosamin (Chitosamin) pod pořadovým číslem 00459 a Chondroitin sulfát pod pořadovým číslem 00474 a musí odpovídat charakteristice pro danou krmnou surovinu.




Výrobci krmiv (tedy i výrobci komponent k výrobě krmiv) musí mít podle Nařízení č. 183/2005 pro danou činnost registraci/schválení. Není tedy podstatné, zda se jedná o produkt farmaceutických firem. Registraci/schválení provozu, kde bude výroba krmiv probíhat provádí UKZUZ (formuláře ke stažení) a uvedené musí být provedeno před uvedením krmiva do oběhu. Samotná krmiva nepodléhají žádnému schvalovacímu procesu.

Z Vašeho dotazu (aniž je známo komponentní složení krmiva a jeho určení) nejsme schopni určit zda se jedná o doplňkové krmivo, nebo případně o dietní krmivo.

Před uvedením do oběhu je nutné krmivo označit ve smyslu požadavků Nařízení č. 767/2009.

K výrobě lze rovněž použít i tzv. dietní krmiva (vzhledem k povaze Vašeho produktu, doporučujeme se s problematikou dietních krmiv důkladně seznámit). V případě výroby dietního krmiva by však muselo toto krmivo odpovídat tzv. účelu užití , jejichž povolený seznam (podle směrnice 38/2008) je v příslušné příloze vyhlášky č. 356/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dotaz č. 61:

Dobrý den, chtěl bych vyrábět krmivo pro domácí mazlíčky, konkrétně pro ptactvo a hlodavce.V podstatě bych jen nakoupil zrniny, smíchal je, rozvážil, nabalil a prodával dál partnerům. Podle všeho by mi měl stačit živnostenský list. Moje otázka však zní, zdali potřebuji nějak schválit výrobnu, váhy atd? Prostě co všechno bych měl k takové činnosti splnit. Děkuji

 

Odpověď na dotaz č. 61:

Živnostenský list Vám k výrobě krmiv rozhodně stačit nebude. Přestože Vámi vyráběná krmiva (jedná se o směs krmných surovin, nebo o doplňkové krmivo složené pouze z krmných surovin) jsou poměrně jednoduchá, tak i pro tuto výrobu platí, že:

  • krmné suroviny k výrobě krmiv musí být bezpečné
  • výrobci, nebo dodavatelé krmných surovin k výrobě Vašich krmiv, jakož i Váš provoz, kde budete krmiva vyrábět musí mít podle Nařízení č. 183/2005 pro danou činnost registraci. Registraci provozu, kde bude výroba krmiv probíhat provádí UKZUZ (formuláře ke stažení). Registrace musí být provedena před uvedením krmiva do oběhu. Samotná krmiva pak již nepodléhají žádnému schvalovacímu procesu. Co se týká vah, pak platí, že musí být používány takové váhy, které jsou schopny daný komponent navážit. Váhy pro uvedení hmotnosti konečného produktu musí odpovídat obchodním požadavkům (musí být cejchovány)
  • před uvedením krmiva do oběhu je nutné krmivo označit ve smyslu požadavků Nařízení č. 767/2009.

Dotaz č. 62:

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je povoleno léčit telata Aureovitem nebo je tam nějaké omezení? děkuji za odpověď

 

Odpověď na dotaz č. 62:

Aureovitem resp. jeho registrovanými lékovými formami (Aureovit 12 C 80 plv. i prm. a stejně tak Aureovit 12 C 160 plv. i prm.)lze léčit bez výrazných omezení v souladu s příbalovou informací neb s SPC;vše viz seznam „Registrovaných veterinárních léčivých přípravků 2010“. V každém případě v takovém případě je doporučena konzultace s veterinářem. Aureovitem resp. jeho registrovanými lékovými formami (Aureovit 12 C 80 plv. i prm. a stejně tak Aureovit 12 C 160 plv. i prm.)lze léčit bez výrazných omezení v souladu s příbalovou informací neb s SPC;vše viz seznam „Registrovaných veterinárních léčivých přípravků 2010“. V každém případě v takovém případě je doporučena konzultace s veterinářem.