Správná praxe a prvovýroba
Správná praxe v ČR
Správná praxe v zahraničí
Základní nelegislativní normou, z které vyplývají požadavky na principy
správných praxí, je Kodex Alimentarius.
Kodexový výstup, který je speciálně zaměřen na bezpečnost krmiv, se nazývá
Kodex správné výrobní praxe pro krmení CAC/RCP 54- 2004.
Hygienická pravidla pro oblast krmiv (Nařízení o hygieně krmiv) mají své základy v hygienických pravidlech pro potravinářský sektor. CAC/RCP 1-1969, Rev. 4 – 2003, tj. Doporučený mezinárodní kodex pro zavedení všeobecných hygienických principů, obsahuje obecné zásady všeobecných hygienických principů, které mají obecnou platnost rovněž pro krmivářský sektor (anglicky).
Jako všeobecná informace o hygienických principech v oblasti potravin může PKP sloužit výtah z části CAC/RCP 1-1969, Rev. 4 – 2003 (česky), pomoci kterého mohou porovnat jimi dodržovanou správnou praxi v oblasti krmiv,s všeobecnými hygienickými principy v oblasti potravin .
Nejdůležitější legislativní normou, která uvádí požadavky na správnou praxi je
Nařízení o hygieně krmiv.
Toto nařízení obsahuje „Pokyny pro správnou praxi“, které jsou cenným pomocným
nástrojem pro provozovatele krmivářských podniků (PKP), a to na všech úrovních
krmivového řetězce, aby splnili požadavky Nařízení o hygieně krmiv.
Mimo „Pokynů pro správnou praxi“ toto nařízení ještě obsahuje přílohy I. až V.
Provozovatelé krmivářských podniků, k zavedení principů správné praxe,
dodržují Přílohy I až III Nařízení o hygieně krmiv.
Správné praxe tedy mají být PKP nápomocny ke splnění hlavních cílů Nařízení
o hygieně krmiv, tj. zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele
s ohledem na bezpečnost potravin, bezpečnost krmiv, zdraví zvířat
a životního prostředí.
Každý PKP by si měl uvědomit některé hlavní zásady tohoto nařízení, a to, že:
a) každý PKP je primárně odpovědný za bezpečnost krmiv
b) PKP mají povinnost zajistit bezpečnost krmiv
, a to v celém potravinovém řetězci, od prvovýroby po krmení zvířat určených
k produkci potravin (tj. např.: provádět postupy založených
na zásadách analýzy nebezpečí a uplatňovat
správnou hygienickou praxi).
Některé povinnosti PKP podle Nařízení o hygieně krmiv:
- PKP zajistí, aby byly všechny jimi řízené fáze produkce,
zpracování a distribuce prováděny
v souladu s legislativou
a v souladu se správnou praxí.
Zejména zajistí, aby splňovaly příslušné hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení.
- Při krmení zvířat určených k produkci potravin přijmou zemědělci (PKP)
opatření a postupy pro udržení
rizika biologické, chemické a fyzikální kontaminace krmiv,
zvířat a živočišných produktů na co nejnižší přiměřené dosažitelné úrovni.
- PKP zabezpečí používání bezpečného krmiva vysoké jakosti
- Pro PKP je povinná registrace/schválení provozů PKP
(podle čl. 11 Nařízení o hygieně krmiv)
Pozn.: Registraci provozů provádí kontrolní orgán. Každý provozovatel
krmivářského podniku má přiděleno identifikační číslo, případně registrační
číslo provozovny krmivářského podniku.
Formuláře jsou na adrese www.ukzuz.cz
Kontrolní orgán může registraci zrušit ,jestliže např.:
- se ukáže, že provoz neplnil podmínky platné pro jeho činnost po dobu jednoho roku;
- zjistí vážné nedostatky nebo musel opakovaně zastavit produkci v provozu
a provozovatel krmivářského podniku stále není schopen poskytnout
přiměřené záruky ohledně budoucí produkce.
- PKP odebírají a užívají krmiva pouze z provozů registrovaných nebo
schválených v souladu s tímto nařízením.
- PKP musí prokazatelně zajistit plnou
„dohledatelnost“
- Krmivo dovážené/vyvážené do/z Společenství musí splňovat obecné
požadavky stanovené nařízením (ES) č. 178/2002 (min. musí být bezpečné).
- PKP mají povinnost splňovat podmínky týkající se prostor, zařízení,
zaměstnanců, produkce, kontroly jakosti, skladování a dokumentace, s cílem
zajistit bezpečnost krmiv i dohledatelnost produktu. Tyto podmínky by měly být
rozlišné, aby bylo možné zajistit jejich vhodnost pro různé druhy krmivářských
podniků, proto:
- PKP na úrovni prvovýroby dodržují ustanovení Přílohy I. Nařízení
a Přílohy III. Nařízení
- Všichni ostatní PKP dodržují ustanovení Přílohy II. Nařízení
MZe ČR podporuje podle čl. 20, 21 a 22 Nařízení o hygieně
krmiv vypracování, šíření a použití pokynů pro správnou praxi.
Na tomto úkolu se rovněž podílejí relevantní univerzity,
výzkumné ústavy a některé správní úřady.
Všichni PKP mohou použít „Pokyny“ uvedené v
Kapitole III. Nařízení „POKYNY PRO SPRÁVNOU PRAXI“.
Správná praxe a systémy garantující bezpečnost krmiv a potravin
Bezpečnostní krize v potravinářském a krmivářském odvětví donutily
kompetentní úřady členských států Evropského společenství k přijetí
legislativních opatření, jejichž důsledkem je přenášení zodpovědnosti
za bezpečnost vyráběných produktů na jejich výrobce.
- Správná praxe(good practice). Pro prvovýrobce platí
povinnost dodržovat pravidla správné praxe podle Nařízení č. 183/2005,
o hygieně krmiv, aniž by museli mít správné praxe písemně zpracovány.
Při své činnosti musí prvovýrobci m.j. dodržovat požadavky Přílohy I
a III Nařízení o hygieně krmiv.
- Systémy správné praxe.Systémy správných praxí, zejména
certifikované systémy správných praxí vyžadují písemnou formu dokumentace
(včetně správných praxí). Jedná se např.:
o zahraniční systémy správných praxí.
Některé z těchto systémů již v sobě zahrnují také principy na zásadách HACCP.
- Systém HACCP
- resp. systém založený na principech zásad HACCP je systém, který analyzuje
a minimalizuje riziko na přijatelnou úroveň (Hazard Analysis Critical
Control Points). Systém HACCP vyžaduje písemně zpracovanou dokumentaci,
mezi kterou patří i dokumentovaná správná praxe.
Prvovýrobce nemusí mít Systém HACCP zpracován, není povinný
(za předpokladu, že provádí pouze činnost na úrovni prvovýroby).
Pozn.
V potravinářském prostředí byl relativně dlouhý časový úsek na přípravu a
zavedení těchto systémů. Pro pracovníky potravinářských podniků byly
připravovány metodické pokyny a organizovány školící kurzy, které byly
do určité míry garantovány státními institucemi a výzkumnými ústavy.
Naproti tomu provozovatelé krmivářských podniků museli podle Nařízení
o hygieně krmiv z roku 2005 zavést požadavky garantující bezpečnost krmiva
v daleko kratším časovém úseku, a to nejpozději do 01. ledna 2008.
Cílem této části webových stránek je pomoc PKP splnit tento velmi náročný úkol.
Základní principy těchto systémů
Cílem těchto systémů je minimalizovat možnosti ohrožení zdraví zvířat,
jejich potravinových produktů, nebo zdraví lidí a životního prostředí.
Pro dosažení tohoto cíle systémy garantující bezpečnost krmiv a
potravin, používají následující principy:
- Legislativa : dodržování stanovených legislativních požadavků je základem
tvorby těchto systémů.
- Odpovědnost výrobce: výrobce je zodpovědný za zavedení, udržování a
kontrolu systému, kterým garantuje bezpečnost vyrobených krmiv,
nebo potravin.
- Správné praxe: principem správných praxí pro provádění operací je přijímání
takových opatření, která minimalizují nebezpečí a která prokazatelně
garantují bezpečnost vyrobeného produktu.
- Správné praxe mohou být zavedeny např. pro výrobu, skladování, dopravu,
distribuci krmiv, nebo pro např.: chovy jednotlivých druhů zvířat.
- Certifikované systémy správných praxí vyžadují písemně zpracovanou
dokumentaci (včetně správných praxí).
- Písemně zavedené systémy správných praxí jsou jedním z nezbytných
předpokladů pro tvorbu systémů HACCP.
- Dohledatelnost a vedení záznamů: v rámci prováděných operací,
nebo písemných postupů je stanoveno, které dokumenty je nezbytné vést,
aby byla zajištěna dohledatelnost produktů.
- Analýza rizika: jedná se opět o písemné postupy, které garantují
vyšší stupeň bezpečnosti krmiv a produktů z potravinových zvířat,
tj. jedná se o proces skládající se ze tří vzájemně propojených
součástí: hodnocení rizika, řízení rizika a sdělování o riziku;.
|
