| Úvodní strana | O nás | Aktuálně | Vyhledávání | Mapa webu | Odkazy | Kontakt | Ke stažení
Aktuální čas:

20/08/2017 05:51:52

Web je podporován
Ministerstvem zemědělství
LogoMZe

Provozovatel webu:
MZLU Brno
Logo MZLU

 
Partneři webu:
partneři webu
Více informací


Výběr jazyka:
ceska verze stranek    english version
 

Počet přístupů: 591106
 

© 2008 bezpecna-krmiva.cz
Všechna práva vyhrazena.
Jste zde: Zdravotní nezávadnost krmiv / Zoonózy/salmonely
 
Zoonózy/salmonely

Zoonózy, mezi které patří rovněž salmonely, jsou považována za nebezpečí, či rizika, která ohrožují lidské zdraví.  K pochopení současné problematiky zoonóz je nutné posuzovat současný vývoj v časovém kontextu, kdy celý proces tlumení salmonel v potravinovém řetězci je v současné době řízen zejména legislativou Evropské společenství.

 Snahou předkladatelů níže uvedených informací je pokusit se poskytnout relevantní informace vztahu salmonel a krmiv od EFSY (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Kodexu správné praxe pro krmení, Nařízení o hygieně krmiv a Pravidlech správných praxí a v neposlední řadě se pokusíme zprostředkovat informace, které zazněly k salmonelám na 3. středoevropském veterinárním kongresu, který byl součástí Animal Vetex 2008 (Techagro) v Brně.

  EFSA je úřadem, který vydává podklady a stanoviska pro tvorbu legislativních norem ES. Tento úřad vydává m.j. tiskové zprávy, názory, či studie, kde je zpravidla hodnocen současný stav a návrhy a doporučení na řešení předkládané problematiky. Rovněž k problematice zoonóz a salmonel vydal tento úřad několik studií a zpráv, jejichž obecné závěry ve vztahu ke krmivům se pokusíme zprostředkovat.

„EFSA brožura k zoonózám v EU v roce 2005“ . V této publikaci EFSA uvádí, že v roce 2005 byly nejrozšířenějšími zoonózami v EU onemocnění, která byla vyvolána kampylobakteriemi (přes 50 případů na 100 000 obyvatel) a salmonelami (přes 30 případů na 100 000 obyvatel). V části týkající se salmonel je uvedeno, že hlavním zdrojem salmonelových infekcí jsou vejce, stejně jako drůbeží a vepřové maso. V roce 2005 byla salmonela oznamována nejvíce u čerstvého drůbežího a vepřového masa. V EU se výskyt salmonel u čerstvého brojlerového,  krůtího a vepřového masa pohyboval u odebraných vzorků od 0 do 18%. Zjištění u masa přežvýkavců bylo nižší než 2%. Kontaminace vajec a mléka byla zjištěna v rozmezí od 0 až 6 (7)% u odebraných vzorků.

Salmonela byla zjišťována u farmových zvířat, domácích zvířat, u zvířat v zoo a u divokých zvířat. Nejfrekventovanější výskyt byl u hejn drůbeže. V povinném kontrolním programu bylo publikováno, že přes 5 (6) % salmonelových infekcí bylo zjištěno u reprodukčních hejn nosnic a brojlerů. Zjištění od 0.1 do 13%, resp. od 0 do 18% byly stanoveny u vzorků z hejn nosnic a brojlerů. Několik států EU provádí monitoring salmonel u prasat. Zjištění u staád prasat se pohybovala od 0 do 28%. U skotu od 0 do 7%.

Ve zprávě je konstatováno, že u sledovaných vzorků krmiv byly kontaminovány salmonelami semena olejnatých plodin, včetně produktů z nich, a to od 0.4 do 7%. Kompletní krmiva byla kontaminována v rozmezí od 0 do 6%.

Dále uvádíme některé další informace, které byl publikovány EFSA:

„Zpráva  z trendů a zdrojů zoonóz, původců zoonóz a antimikrobiální rezistence v EU v roce 2004“

„Studie rozšíření salmonel u chovatelů drůbeže Gallus gallus“

„Stanovisko k stanovení a snížení rizika salmonel při produkci prasat“

Z těchto zdrojů publikovaných EFSA lze usuzovat, že:

-  EU má stálý zájem na snižování obsahu salmonel v potravním řetězci. Salmonely jsou považovány za biologické nebezpečí ohrožující lidské zdraví

- nejvíce případů ohrožení spotřebitelů bylo spojeno se spotřebou kontaminovaných vajec a vaječných produktů a masa kuřecích brojlerů

- salmonela obsažená v krmivech je důležitým zdrojem výskytu salmonel ve zvířecích produktech

- GMP, GHP a HACCP a úřední kontroly by měly efektivně požadovat a přesně monitorovat snižování rizika kontaminace salmonelami v potravinách a krmivech

- mělo by být vynaloženo úsilí, aby výskyt kontaminace salmonel v potravinovém řetězci byl snižován prostřednictvím snižování salmonel v krmivech

 

Codex Alimentarius, resp. Kodex správné praxe pro krmení (CAC/RCP 54- 2004).

Tento Kodex správné praxe pro krmení např.: v bodě 4.1. požaduje, že m onitoring krmných složek by měl zahrnovat kontrolu a vzorkování a analýzy nežádoucích látek s použitím rozboru na bázi rizika. Krmné složky by měly splňovat přijatelné, a v daných případech předepsané standardy pro obsahy patogenů, mykotoxinů, pesticidů a nežádoucích látek, které mohou ohrozit zdraví spotřebitele.

Další odkazy a problematiku zoonóz je možné najít v části 4 a 5 a 6 uvedeného Kodexu, který je na těchto webových stránkách v části „Legislativa“.

 

Některé speciální právní předpisy upravují povinnost monitorování přítomnosti salmonel u některých krmných surovin. Např.: u rybí moučky,  je přímo legislativně vyžadováno vyšetření na salmonelu  – viz
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu .

 

Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv   /viz sekce „Legislativa“ tohoto webu/ je obecnou nejdůležitější právní normou, která reguluje přítomnost salmonel v krmivech. V  tomto nařízení je uvedeno, že případný výskyt salmonel v krmivech je považován za biologické nebezpečí a ukládá všem provozovatelům krmivářských podniků /PKP/ povinnost sledovat, řídit a korigovat toto nebezpečí na přijatelnou úroveň. Způsob řízení tohoto rizika pak upravuje pro prvovýrobce Příloha č. I a III, a pro výrobce, kteří uvádějí krmiva do oběhu čl. 6 a Příloha č. II výše uvedeného nařízení. Způsob provádění případného monitorování je tedy plně v kompetenci PKP.

 

Pravidla Správné výrobní praxe výroby krmných směsí (zejména pro drůbež), která omezí riziko výskytu salmonel, by měli  resp. musí zavést a dodržovat všichni výrobci krmiv. Tato správná praxe vychází ze zásad kontroly vstupních surovin, a to zejména těch, které jsou z hlediska možného obsahu salmonel riziková. Správná praxe ve výrobě krmiv zahrnuje provádění opatření, jako jsou např.: průběžné hodnocení dodavatelů surovin (např.: vyžadováním certifikátů, že dodaná surovina je prostá salmonel, případně laboratorní kontrola obsahu salmonel u dodaných surovin); dodržování zásad skladování;  průběžné čištění technologie, zejména příjmového koše a kondensátu pod chladičem granulí; používání acidifikátorů, nebo provádění tepelného ošetření např. prostřednictvím granulace a pravidelné čištění přepravníků. Odpovědnost výrobce krmné směsi pak končí předáním krmné směsi prosté salmonel chovateli. Aby nebyla přerušena zdravotní nezávadnost vyrobeného krmiva (biologické nebezpečí), měli by chovatelé zvířat (zejména drůbeže)odebírat krmné směsi pouze od takových výrobců, kteří budou mít zavedené Správné výrobní (skladovací, distribuční aj.) praxe. Chovatel by měl/musí v chovech zavést a udržovat obdobná adekvátní opatření, tj. Správnou chovatelskou praxi, jejímž dodržováním by se mělo riziko výskytu salmonel v chovech rovněž významně snížit. Společným úsilím všech provozovatelů krmivářských podniků v potravním řetězci by měla být taková výroba živočišných produktů, které budou prosté salmonel.

 Velmi podrobně se problematikou monitoringu a snižováním kontaminace salmonel v krmivech zabývají systémy správných praxí. Např.: systém GMP+ řeší problematiku salmonel v:

Standardu B1 – používání krmných surovin, které mohou obsahovat salmonely

Standardu B3, Příloze č. 1 – vztah HACCP, kontaminace a biologického rizika (salmonely)

Dodatku č. 1 – legislativní odkazy (salmonely)

Standardu B10 – velmi detailní popis způsobu detekce salmonel a kritických hodnot

Dodatku č. 4 – podrobný popis monitoringu salmonel u drůbže, prasat aj.

 

3. středoevropský veterinární kongres, pod názvem „Vybrané zoonózy a veterinární činnost v EU“.

 Domníváme se, že odkazem na jednotlivé přednášky lze získat ucelený přehled o současné problematice salmonel jak v ČR, tak v EU.

  MVDr. Petr Šatrán (SVS ČR) uvedl legislativní rámec ES pro sledování salmonel v potravinovém řetězci. Např.: Směrnici 2003/99/ES a Nařízení č.: 2160/2003; 1177/2006; 1003/2005; 1168/2006 a 646/2007.

  MVDr. Silvia Samajdáková (SVS SR) prezentovala současnou situaci výskytu salmonel na Slovensku.

  MVDr. Jan Bardoň Ph.D. a MVDr. Jaroslav Bzdil (SVÚ Olomouc) popsali jednak problematiku termotolerantních kampylobakterů a jejich rezistenci k antibiotikům. Jako velmi důležitá se jevila informace, že byly zjištěny některé stejné serovary salmonely sp. (např.: S. Enteritididis) v krmivech, zvířetech a v humání populaci.  

  MVDr. Iva Steinhauserová (FVU Brno) se zabývala ve svém příspěvku Kampylobaktriózou.

  MVDr. Renata Karpíšková (SZÚ Praha) ve svém příspěvku uvedla problematiku salmonelóz a kampylobaktrióz v humání populaci.

  MVDr. František Šišák  (VÚVL Brno) poskytl ucelený pohled na riziko šíření salmonel v chovech nosnic a jejich přechod na konzumní vejce.